Prezentace pro výcvik Grof® Legacy Training - Holos.

1. emočních
P
h
D
r.
Ja
n
B
e
n
d
a
,
P
h
.
D.

2. OBSAH
1.Kritika stávající klasifikace duševních poruch (DSM 5, MKN 11)
2.Emoční poruchy
3.Základní a sebevztažné emoce
4.Niterná emoční bolest
5.Jádrová přesvědčení
6.Fenomenologický model MES (COEX)
7.Trauma a negativní COEX systémy (= maladaptivní emoční schémata)
8.Korektivní emoční zkušenost a rekonsolidace paměti
9.Všímavost a vhled
10.Transpersonální zkušenosti a jejich vliv na MES (COEX)

3. 1

4. PŘÍKLADY SOUČASNÝCH DIAGNÓZ
• schizofrenie a další psychotické poruchy
• poruchy nálady (deprese, bipolární porucha)
• úzkostné poruchy (vč. fobií)
• obsedantně-kompulzivní porucha
• poruchy spojené se stresem nebo traumatem
• poruchy příjmu potravy
• závislosti a zneužívání návykových látek
• poruchy osobnosti
• aj.

5. • Příčiny duševních poruch neznáme!!!
• Předpokládá se vliv biologických,
psychologických a sociálních
(environmentálních) faktorů (viz např. Kendler,
2014)

7. NĚCO NESEDÍ…
• jeden a tentýž člověk se stále stejným psychickým problémem dostává při opakovaném
vyšetření u různých odborníků pokaždé jinou diagnózu
• lidé se stejnou diagnózou mají zcela odlišné příznaky
• přibližně 50 % psychiatrických klientů vykazuje příznaky nejméně dvou nebo více diagnóz
současně (McGrath et al., 2020)
• u různých psychiatrických diagnóz jsou odhalovány změny ve stejných oblastech mozku
(Gong et al., 2019; Goodkind et al., 2015; McTeague et al., 2020; Parkes et al., 2021)
• různé diagnózy vykazují shodné genetické predispozice (Brainstorm Consortium, 2018;
Grotzinger, 2021; Lee et al., 2019; Smoller et al., 2019).
• také léky používané v psychiatrii běžně pomáhají klientům s různými diagnózami (Minami et
al., 2019; Waszczuk, 2017; srov. Kelly et al., 2021).

8. NĚCO NESEDÍ…
• mnoho indicií ukazuje na to, že za zjevnými příznaky celé
řady duševních poruch se zřejmě skrývají dosud ne zcela
objasněné společné faktory (Caspi et al., 2014; Carragher
et al., 2015; Dalgleish et al., 2020; Krueger, Eaton, 2015;
Michelini et al., 2021)
• mohou tyto společné faktory souviset s COEX systémy?
8

9. EMOČNÍ PORUCHY
Emoční poruchu provází:
1.časté a intenzivní negativní emoce
2.odmítavá reakce k emoční zkušenosti spojená se sníženou možností tyto
emoce ovládat a s negativním hodnocením těchto emocí
3.snaha dané emoce tlumit, uniknout jim nebo se jim vyhnout, buď již
dopředu anebo v reakci na objevení se negativního emočního stavu
(Bullis et al., 2019)
2

10. EMOČNÍ PORUCHY
• Nejčastěji jsou jako emoční poruchy označovány úzkostné
poruchy, poruchy nálady, disociativní poruchy, hraniční
porucha osobnosti, poruchy příjmu potravy a poruchy
spánku.
• Některé psychoterapeutické přístupy považují téměř
všechny duševní poruchy za emoční poruchy (Benda,
2019; Greenberg, 2021).

11. Základní
emoce
Sociální
emoce
Sebevztažné
emoce
3

12. ZÁKLADNÍ EMOCE

13. Základní
emoce
Sociální
emoce
Sebevztažné
emoce

14. SOCIÁLNÍ EMOCE
• např. láska, vděk, obdiv, úcta, závist, pohrdání
• definují naše vztahy k druhým lidem
• jsou významné pro naše fungování či „přežití“ ve společnosti

15. SEBEVZTAŽNÉ EMOCE
• např. hrdost, pýcha, stud, vina
• vznikají jako důsledek našeho hodnocení
– sebe sama (narativní Já) nebo
– našich činů, schopností, vlastností apod.
ve vztahu k různým ideálům nebo očekáváním, ať už
přicházejí od druhých lidí, nebo od nás samých

16. KDYŽ UDĚLÁME NĚJAKOU CHYBU...

17. KDYŽ UDĚLÁME NĚJAKOU CHYBU...
„Byla to chyba!
Je třeba se z ní poučit a
zkusit napravit vztahy s
ostatními!“
Vina

18. KDYŽ UDĚLÁME NĚJAKOU CHYBU...
„Byla to chyba!
Je třeba se z ní poučit a
zkusit napravit vztahy s
ostatními!“
Já
Vina +

19. KDYŽ UDĚLÁME NĚJAKOU CHYBU...
„Byla to chyba!
Je třeba se z ní poučit a
zkusit napravit vztahy s
ostatními!“
„Já jsem idiot.
Jsem úplně nemožný, vadný,
méněcenný. Nemohu se
s druhými vůbec srovnávat.“
Já = Stud
Vina +

20. NITERNÁ EMOČNÍ BOLEST
niterná
emoční
bolest
4

21. NITERNÁ EMOČNÍ BOLEST
niterná
emoční
bolest

22. NITERNÁ EMOČNÍ BOLEST
niterná
emoční
bolest

23. JÁDROVÁ PŘESVĚDČENÍ
• Základní, hluboce zakořeněná přesvědčení o nás samých, o druhých lidech a o světě
• Jsou většinou neuvědomovaná, velmi obecná, rigidní, tváří se jako absolutně platná. Bereme je jako
pravdu.
• Formují se v raném dětství (porod?) jako výsledek snahy porozumět některým zásadním nebo
intenzivním zkušenostem ve vztazích s druhými lidmi nebo se světem
• Mají podobu jednoduchých „pravd“ (Nikam nepatřím), pravidel (Milovat někoho znamená podřídit se
mu) nebo imperativů (Nesmím zklamat)
• Ovlivňují to, jak v konkrétních situacích vnímáme, interpretujeme a hodnotíme sebe sama, druhé lidi i
svět kolem nás
• V dospělosti vyvstávají v mysli ve stresujících situacích (typické spouštěče) a aktivují prožívání niterné
emoční bolesti (stud, hrůza, opuštěnost)
(Beck, 2020; Osmo et al., 2018)
5

24. JÁDROVÁ PŘESVĚDČENÍ – OPUŠTĚNOST
(UNLOVABILITY)
 Jsem nevítaný, nemilovaný, nikam
nepatřím
 Nikdo mě nemůže mít rád
 Nikdo mě nemůže pochopit
 Nikdo mě nemůže brát vážně
 Nemohu se na nikoho spoléhat
 Otevírat se druhým nebo cítit a
projevovat lásku je nebezpečné
 Každý mě chce jen využít
 Musím být vděčný, pokud se mnou
někdo vydrží
 Musím mít krásné tělo/peníze/moc,
abych někoho zajímal
 Žádný vztah dlouho nevydrží,
nakonec zůstanu sám
 Přijmout pomoc by byla slabost

25. JÁDROVÁ PŘESVĚDČENÍ – HRŮZA
(HELPLESSNESS)
 Musím být dokonalý/úspěšný, abych
si zasloužil lásku
 Nesmím nikoho zklamat (opustit), to
by mu ublížilo
 Potřeby druhých jsou důležitější než
moje
 Nesmím se nijak prosazovat, je to
sobecké
 Nemohu se radovat nebo být
šťastný, když druzí trpí
 Musím se o druhé starat
 Nemůžu mít/dělat, co chci
 Nemám právo mít nějaké pocity, mé
pocity a potřeby druhé obtěžují
 Neměl bych vůbec existovat
 Nemám právo nikoho kritizovat
 Nikoho nezajímám, nezáleží na mně
 Milovat někoho znamená podřídit se
mu

26. JÁDROVÁ PŘESVĚDČENÍ – STUD
(WORTHLESSNESS)
 Jsem slabý a zranitelný
 Jsem ostuda, hloupý, divný,
neschopný, nezajímavý, nudný,
bezvýznamný, bezcenný, vadný,
zkažený, ošklivý
 Nejsem chlap
 Nikdy se mi nic nepodaří, nic
nedokážu, vždy ve všem selžu
 Nevyrovnám se ostatním
 Jsem nepřijatelný, zavrženíhodný
 Nezasloužím si lásku, uznání ani
respekt, nezasloužím si být šťastný
 Zasloužím si být trestán

27. niterná bolest
jádrové
přesvědčení
FENOMENOLOGICKÝ MODEL MES (COEX)
obranný nebo
copingový
mechanismus
spouštěč
ego stav
symptomy
- rezignace (identifikace)
- vyhýbání se
- inverze
6

28. pocit zoufalé
opuštěnosti
nemohu se
na nikoho
spoléhat
FENOMENOLOGICKÝ MODEL MES (COEX)
nenávist
houbička
ve dřezu
zuřivé dítě
agrese, řev

29. OBRANNÉ MECHANISMY
• Chtivost
• Nenávist
• Zaslepenost
• Apatie
• Pýcha
• Lpění na bludných
představách
• Nekonečné pochybování
• Neklid
• Výčitky a starosti
• Nestydatost
• Bezohlednost
(Benda, 2019)

30. EGO STAVY (MÓDY) - REZIGNACE
• Osamělé dítě
• Závislé dítě
• Podřízené dítě
• Svázané dítě
• Přehnaně svědomité dítě
• Týrané/zneužívané dítě
• Zmatené dítě
• Velkolepé dítě
• Rozmazlené dítě
• Neukázněné dítě
• Impulzivní dítě
• Rozzlobené dítě
• Zuřivé dítě
• Vzdorovité dítě
• Uražené dítě
• Náročný rodič
• Trestající rodič
Arntz et al., 2021

31. EGO STAVY (MÓDY) – VYHÝBÁNÍ SE
• Odtažitý ochránce
• Zábavný ochránce
• Rozzlobený ochránce
• Vyhýbavý ochránce
• Ochotný kapitulátor
• Vyhledávač ujištění
• Odtažitý sebeutěšitel
• Podezíravý kontrolor
Arntz et al., 2021
(dysfunkční copingové mechanismy)

32. EGO STAVY (MÓDY) - INVERZE
• Hyperautonomní mód
• Klaun
• Vyhledávač pozornosti a ujištění
• Sebepřikrášlovatel
• Šikanista
• Perfekcionistický kontrolor
• Naivní idealista
• Hazardér
• Flákač
• Sluníčkář/dobroser
• Blahosklonně shovívavý
• Přehnaně skromný
• Herec
• Balamutící manipulátor
• Predátor
Arntz et al., 2021
(dysfunkční copingové mechanismy)

33. DEPRESIVNÍ
PORUCHY
• depresivní nálada
• pasivita
• ztráta zájmů
• sociální stažení se
• ztráta libida
• nechutenství
• disociace
• atd.
Image
copyright
©
2019
Kristýna
Drozdová

34. smutek,
osamělost
nezasloužím
si lásku
DEPRESIVNÍ PORUCHY - MES
výčitky a
starosti
kolega
neodpověděl
na e-mail
osamělé dítě
pasivita,
stažení se
zacyklené
hyperkritické
myšlenky
o sobě
jádrové přesvědčení niterná bolest obranný mechanismus
stav mysli

35. ÚZKOSTNÉ PORUCHY
• úzkost
• vyhýbání se určitým sociálním situacím nebo
činnostem, které by mohly vyvolat pocit studu
• nutkavé katastrofické myšlenky, představy
• podrážděnost
• nespavost, únava
• atd.
Image
copyright
©
2019
Kristýna
Drozdová

36. stud,
méněcennost
jsem
neschopný
ÚZKOSTNÉ PORUCHY - MES
nenávist k
sobě + závist
prezentace
před šéfem
trestající rodič
izolace, hraní
PC her
+ zacyklené
hyperkritické
myšlenky
o sobě stav mysli
jádrové přesvědčení niterná bolest obranný mechanismus

37. OBSEDANTNĚ-
KOMPULZIVNÍ PORUCHA
• vtíravé, neodbytné a opakující se myšlenky (obsese)
• nutkání vykonávat určité činnosti nebo osobní rituály,
dodržovat rigidní, stereotypní pravidla (kompulze,
přináší jistou úlevu)
• nutkavé mytí rukou, uklízení, počítání, kontrolování,
opakování v duchu určitých slov nebo frází
• tyto činnosti zabírají v životě člověka příliš mnoho
času, překáží mu v životě a neumožňují mu věnovat se
smysluplnějším věcem
• člověk se obsese a kompulze obvykle snaží dostat pod
kontrolu, ale bez úspěchu

38. existenciální
hrůza
jsem nespolehlivá,
nemám se pod
kontrolou
OCD - MES
lpění
na bludných
představách
co když jsem
někoho
přejela?
perfekcionistick
ý kontrolor
opakované
vracení se
na „místo
činu“
stav mysli
jádrové přesvědčení niterná bolest obranný mechanismus

39. POSTTRAUMATICKÁ
STRESOVÁ PORUCHA
• znovuprožívání traumatické emoční zkušenosti ve
formě neodbytných vzpomínek, flashbacků nebo
nočních můr
• přetrvávající zvýšené nabuzení, ostražitost a
očekávání nějaké hrozby
• snaha vyhýbat se lidem, situacím, aktivitám,
místům, které by mohli připomínat traumatickou
zkušenost
• potíže s navazováním blízkých vztahů

40. existenciální
hrůza
za všechno
můžu já
PTSD- MES
výčitky
vzpomínka na
traumatickou
událost
týrané/
zneužívané
dítě
potíže
navazovat
blízké vztahy
stav mysli
jádrové přesvědčení niterná bolest obranný mechanismus

41. PORUCHY OSOBNOSTI
• emoční labilita
• impulzivita
• nespolehlivost
• sebestřednost
• nedostatek empatie
• manipulování druhými
• atd.
Image
copyright
©
2019
Kristýna
Drozdová

42. opuštěnost,
vakuum
nikomu se
nedá věřit
PORUCHY OSOBNOSTI - MES
nenávist
přítel přišel
pozdě
zuřivé dítě
agresivní
verbální útok
stav mysli
jádrové přesvědčení niterná bolest obranný mechanismus

43. PORUCHY PŘÍJMU
POTRAVY
• přehnaný zájem o vlastní tělesnou váhu a tělesné
proporce
• hladovění, přejídání, zvracení
• nadměrné tělesné cvičení
• poruchy trávení
• hormonální poruchy
• osteoporóza, bradykardie, kožní problémy
• atd.
Image
copyright
©
2019
Kristýna
Drozdová

44. pocit studu,
méněcennosti
jsem
nepřijatelná
(tlustá)
PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY - MES
chtivost,
závist
spolužák se
baví s jinou
dívkou
odtažitý
sebeutěšitel
hladovění,
zvracení
stav mysli
jádrové přesvědčení niterná bolest obranný mechanismus

45. ZÁVISLOSTI
• nutkavé a nadměrné užívání alkoholu, nikotinu,
marihuany, stimulancií, opiátů, sedativ nebo jiných
drog,
• patologické hráčství, nutkavé nakupování,
závislost na internetu, práci, pornografii, sexu atd.
• užívání návykových látek negativně ovlivňuje
fungování v životě a ve vztazích
• člověk nedokáže účinně regulovat frekvenci a
množství užívané látky
• veškeré zájmy a aktivity člověka se zužují na
předmět závislosti
Image
copyright
©
2019
Kristýna
Drozdová

46. stud,
méněcennost
jsem strašný,
nepřijatelný
ZÁVISLOSTI - MES
chtivost
manželka je
nespokojená
odtažitý
sebeutěšitel
nadměrné pití
alkoholu
stav mysli
jádrové přesvědčení niterná bolest obranný mechanismus

47. JAK
MALADAPTIVNÍ
SCHÉMATA
VZNIKAJÍ?

48. TRAUMA
• Maladaptivní schémata vznikají jako důsledek snahy o (fyzické i psychologické)
přežití
• Příčinou vzniku je:
1. toxická frustrace základních potřeb dítěte (emoční zanedbávání a/nebo tělesné
zanedbávání)
2. trauma a viktimizace (emoční zneužívání , fyzické zneužívání a sexuální
zneužívání)
(Pilkington, Bishop, Younan, 2021; Young, Klosko, Weishaar, 2006)
7

49. niterná
emoční
bolest

53. KOREKTIVNÍ ZKUŠENOST
JÁDROVÝ POCIT
• Stud
• Osamělost
• Existenciální hrůza
ZÁŽITKOVÝ PROTILÉK
(ANTIDOTUM)
• Bezpodmínečné přijetí, uznání,
ocenění, podpora
• Péče, porozumění, sounáležitost,
začlenění, blízkost (Jsem tu s Tebou,
vidím Tě, vnímám Tě, rozumím Ti)
• Ochrana, bezpečí, limity (Ochráním Tě,
je to moje odpovědnost, ne Tvoje,
není to Tvoje vina)
SOUCIT
8

54. KOREKTIVNÍ ZKUŠENOST -
REKONSOLIDACE PAMĚTI
• Změna neuronových spojů v implicitní emoční paměti (Ecker, 2018; Lane et al.,
2015) – tři fáze:
1. Aktivace maladaptivního emočního (vztahového) schématu v klientově
prožívání tady a teď (znovuprožívání pocitů a stavů mysli)
2. Zprosředkování korektivní emoční (vztahové) zkušenosti (mismatch
experience, prediction error)
3. Verifikace (pozorování markerů změny – výrazně nižší nabuzení, nová
perspektiva)
(srov. Benda, 2019; Žvelc, Žvelc, 2021)

55. NENÍ TO TVOJE VINA
• Videoukázka z filmu Dobrý Will Hunting
55

56. VŠÍMAVOST A VHLED
9

57. VŠÍMAVOST (MINDFULNESS)
• schopnost uvědomovat si procesy probíhající v našem těle a
v mysli
v přítomném okamžiku s postojem smířlivého porozumění a
přijetí
• obecný psychoterapeutický faktor ovlivňující transdiagnostické
mentální procesy (Benda, 2019; Greeson, Garland, Black, 2014)
• klíčový faktor sebepřesažení (self-transcendence) – rozvinutá
všímavost v intenzivní meditaci vede k transpersonálním
zkušenostem s TRVALÝM a NEVRATNÝM dopadem na osobnost

58. TŘI ÚROVNĚ VŠÍMAVOSTI
1. Tady a teď – soustředění na přítomné
vjemy
2. Zvědomování si a akceptování pocitů a
nálad
3. Sebepřesažení – prázdnota a NeJá
(Benda, 2019)

59. JÁ jsem
nedostatečný/á
JÁ jsem OK
JÁ je iluze,
koncept
psychoterapie
soucit se
sebou
riziko
spirituálního
bypassu

ZMĚNA POHLEDU NA JÁ

60. DŮSLEDKY POKROČILÉ MEDITACE
VŠÍMAVOSTI
Duševní
zdraví a
spokojenost
Nepřipoutanost
k Já
Soucit k sobě
i k druhým*
Autochtonní
etika**
*Přesněji řečeno jde o celkem čtyři
tzv. vznešené postoje (viz Benda,
2019)
** rozvíjení všímavosti (a vhledu)
vede k pochopení eticko-
psychologické determinace
prožívání a k rozvinutí etického
jednání (Benda, 2011; 2019).

61. niterná bolest
jádrové
přesvědčení
TRANSFORMACE MES
obranný nebo
copingový
mechanismus
ego stav
všímavost a vhled
korektivní zkušenost
soucit, přijetí
všímavost a vhled všímavost a vhled
(Benda, 2019)
vyhasínání obran
změna pohledu na Já desidentifikace
klid

62. 10

63. TRANSPERSONÁLNÍ ZKUŠENOSTI
• smyslový aspekt – fascinující vize a další smyslové zážitky
• narativní aspekt – archetypální symboly a procesy (porozumění, vhled)
• emoční aspekt – „otevírání srdce“ (korektivní zkušenost, soucit, rekonsolidace MES)
• rozpouštění ega (vhled)
– anihilační komponenta – mystická smrt, ztráta kontroly, prázdnota, nicota
– vztahová komponenta – zážitky jednoty, propojení, láska, soucit, vděčnost
(Carhart-Harris et al., 2018; Lebedev et al., 2015; Letheby & Gerrans, 2017; Millière et al.,
2018; Tagliazucchi et al., 2016)

64. MODEL ROZPOUŠTĚNÍ JÁ
(MILLIÈRE ET AL., 2018)
0
6
12
18
ztráta pocitu vlastnictví
vlastního těla
ztráta vědomí těla ztráta vědomí bytí na
určitém místě v
prostoru
Ztráta narativního Já
Ztráta smyslového Já
Úplná
ztráta Já
ztráta přístupu
k autobiografickým informacím
méně myšlenek o Já
a představ o minulosti
nebo budoucnosti

65. niterná bolest
jádrové
přesvědčení
TRANSFORMACE MES
obranný
nebo
copingový
mechanismus
ego stav
všímavost a vhled
korektivní zkušenost
soucit, přijetí
všímavost a vhled všímavost a vhled
(Benda, 2019)
vyhasínání obran
změna pohledu na Já desidentifikace
klid

67. Děkuji Vám
za pozornost!

68. LITERATURA
• Arntz, A., Rijkeboer, M., Chan, E., Fassbinder, E., Karaosmanoglu, A., Lee, C., & Panzeri,
M. (2022). Towards a Reformulated Theory Underlying Schema Therapy: Position
Paper of an International Workgroup. Cognitive Therapy and Research, 45, 1007–1020.
• Beck, J. S. (2020). Cognitive behavior therapy: Basics and beyond. Guilford
Publications.
• Benda, J. (2011). Přínos meditace pro psychoterapeuty: Rozvíjení terapeutových kvalit
pozitivně ovlivňujících výsledek psychoterapie. Psychoterapie, 5(1), 14-25.
• Benda, J. (2019). Všímavost a soucit se sebou: Proměna emocí v psychoterapii. Portál.
• Brainstorm Consortium (2018). Analysis of shared heritability in common disorders of
the brain. Science, 360(6395), article: eaap8757.
• Bullis, J. R., Boettcher, H., Sauer‐Zavala, S., Farchione, T. J., & Barlow, D. H. (2019). What
is an emotional disorder? A transdiagnostic mechanistic definition with implications
for assessment, treatment, and prevention. Clinical Psychology: Science and Practice,
26(2), e12278.

69. • Carragher, N., Krueger, R. F., Eaton, N. R., & Slade, T. (2015). Disorders without borders:
current and future directions in the meta-structure of mental disorders. Social
Psychiatry and Psychiatric Epidemiology, 50(3), 339-350.
• Carhart-Harris, R. L., Erritzoe, D., Haijen, E., Kaelen, M., & Watts, R. (2018).
Psychedelics and connectedness. Psychopharmacology, 235(2), 547-550.
• Caspi, A., Houts, R. M., Belsky, D. W., Goldman-Mellor, S. J., Harrington, H., Israel, S., ...
& Moffitt, T. E. (2014). The p factor: one general psychopathology factor in the
structure of psychiatric disorders? Clinical Psychological Science, 2(2), 119-137.
• Dalgleish, T., Black, M., Johnston, D., & Bevan, A. (2020). Transdiagnostic approaches
to mental health problems: Current status and future directions. Journal of Consulting
and Clinical Psychology, 88(3), 179-195.
• Ecker, B. (2018). Clinical translation of memory reconsolidation research: Therapeutic
methodology for transformational change by erasing implicit emotional learnings
driving symptom production. International Journal of Neuropsychotherapy, 6( 1), 1–
92.

70. • Engler, J. H. (1983). Theravada Buddhist Insight Meditation and an Object Relations
Model of Therapeutic-Developmental Change--a Clinical Case Study of an
Ethnopsychiatric Tradition (Dissertation). University of Chicago.
• Gong, Q., Scarpazza, C., Dai, J., He, M., Xu, X., Shi, Y., ... & Mechelli, A. (2019). A
transdiagnostic neuroanatomical signature of psychiatric illness.
Neuropsychopharmacology, 44(5), 869-875.
• Goodkind, M., Eickhoff, S. B., Oathes, D. J., Jiang, Y., Chang, A., Jones-Hagata, L. B., ...
& Etkin, A. (2015). Identification of a common neurobiological substrate for mental
illness. JAMA Psychiatry, 72(4), 305-315.
• Greenberg, L. S. (2021). Changing emotion with emotion: A practitioner's guide.
American Psychological Association.
• Greeson, J., Garland, E. L., & Black, D. (2014). Mindfulness: A transtherapeutic
approach for transdiagnostic mental processes. In A. le, C. T. Ngnoumen, & E. J.
Langer (Eds.), The Wiley Blackwell handbook of mindfulness. Chichester: Wiley-
Blackwell.
• Grotzinger, A. (2021). Shared genetic architecture across psychiatric disorders.
Psychological Medicine, 51(13), 2210-2216.

71. • Kelly, J. R., Gillan, C. M., Prenderville, J., Kelly, C., Harkin, A., Clarke, G., & O'Keane, V.
(2021). Psychedelic Therapy's Transdiagnostic Effects: A Research Domain Criteria
(RDoC) Perspective. Frontiers in Psychiatry, 12, article: 800072.
• Kendler, K. S. (2014). The structure of psychiatric science. American Journal of
Psychiatry, 171(9), 931-938.
• Krueger, R. F., & Eaton, N. R. (2015). Transdiagnostic factors of mental disorders. World
Psychiatry, 14(1), 27-29.
• Kyrios, M., Richard Moulding, R., Guy Doron, G., Bhar, S. S., Nedeljkovic, M., &
Mikulincer, M. (2016). The self in understanding and treating psychological disorders.
Cambridge University Press.
• Lane, R. D., Lee, R., Nadel, L., & Greenberg, L. (2015). Memory reconsolidation,
emotional arousal, and the process of change in psychotherapy: New insights from
brain science. Behavioral and Brain Sciences, 38, 1– 64.
• Lebedev, A. V., Lövdén, M., Rosenthal, G., Feilding, A., Nutt, D. J., & Carhart‐Harris, R.
L. (2015). Finding the self by losing the self: Neural correlates of ego‐dissolution under
psilocybin. Human Brain Mapping, 36(8), 3137-3153.

72. • Lee, P
. H., Anttila, V., Won, H., Feng, Y. C. A., Rosenthal, J., Zhu, Z., ... & Burmeister, M.
(2019). Genomic relationships, novel loci, and pleiotropic mechanisms across eight
psychiatric disorders. Cell, 179(7), 1469-1482.
• Letheby, C., & Gerrans, P
. (2017). Self unbound: Ego dissolution in psychedelic
experience. Neuroscience of Consciousness, 2017(1), nix016.
• McGrath, J. J., Lim, C. C. W., Plana-Ripoll, O., Holtz, Y., Agerbo, E., Momen, N. C., ... &
De Jonge, P
. (2020). Comorbidity within mental disorders: a comprehensive analysis
based on 145 990 survey respondents from 27 countries. Epidemiology and
Psychiatric Sciences, 29, e153, 1-9.
• McTeague, L. M., Rosenberg, B. M., Lopez, J. W., Carreon, D. M., Huemer, J., Jiang, Y., ...
& Etkin, A. (2020). Identification of common neural circuit disruptions in emotional
processing across psychiatric disorders. American Journal of Psychiatry, 177(5), 411-
421.
• Michelini, G., Palumbo, I. M., DeYoung, C. G., Latzman, R. D., & Kotov, R. (2021).
Linking RDoC and HiTOP: A new interface for advancing psychiatric nosology and
neuroscience. Clinical Psychology Review, 86, article: 102025.

73. • Millière, R., Carhart-Harris, R. L., Roseman, L., Trautwein, F. M., & Berkovich-Ohana, A.
(2018). Psychedelics, meditation, and self-consciousness. Frontiers in Psychology, 9,
article: 1475.
• Minami, F., Zohar, J., Suzuki, T., Koizumi, T., Mimura, M., Yagi, G., & Uchida, H. (2019).
Discrepancies between nomenclature and indications of psychotropics.
Pharmacopsychiatry, 52(04), 175-179.
• Osmo, F., Duran, V., Wenzel, A., de Oliveira, I. R., Nepomuceno, S., Madeira, M., &
Menezes, I. (2018). The negative core beliefs inventory: Development and
psychometric properties. Journal of Cognitive Psychotherapy, 32(1), 67-84.
• Parkes, L., Moore, T. M., Calkins, M. E., Cook, P
. A., Cieslak, M., Roalf, D. R., ... & Bassett,
D. S. (2021). Transdiagnostic dimensions of psychopathology explain individuals’
unique deviations from normative neurodevelopment in brain structure. Translational
Psychiatry, 11(1), article: 232.
• Pilkington, P
. D., Bishop, A., & Younan, R. (2021). Adverse childhood experiences and
early maladaptive schemas in adulthood: A systematic review and meta‐analysis.
Clinical Psychology & Psychotherapy, 28(3), 569-584.
• Smoller, J. W., Andreassen, O. A., Edenberg, H. J., Faraone, S. V., Glatt, S. J., & Kendler,
K. S. (2019). Psychiatric genetics and the structure of psychopathology. Molecular
Psychiatry, 24(3), 409-420.

74. • Tagliazucchi, E., Roseman, L., Kaelen, M., Orban, C., Muthukumaraswamy, S.D.,
Murphy, K., Laufs, H., Leech, R., McGonigle, J., Crossley, N., Bullmore, E., Williams, T.,
Bolstridge, M., Feilding, A., Nutt, D.J., Carhart-Harris, R., (2016). Increased global
functional connectivity correlates with LSD-Induced Ego dissolution. Current Biology,
26, 1043–1050.
• Waszczuk, M. A., Zimmerman, M., Ruggero, C., Li, K., MacNamara, A., Weinberg, A., ...
& Kotov, R. (2017). What do clinicians treat: Diagnoses or symptoms? The incremental
validity of a symptom-based, dimensional characterization of emotional disorders in
predicting medication prescription patterns. Comprehensive Psychiatry, 79, 80-88.
• Young, J. E., Klosko, J. S., & Weishaar, M. E. (2006). Schema therapy: A practitioner's
guide. Guilford Press.
• Žvelc, G., & Žvelc, M. (2021). Integrative Psychotherapy: A Mindfulness-and
Compassion-Oriented Approach. Routledge.