Přednáška pro Asociaci klinických psychologů - Jižní Čechy

1. Všímavost, regulace emocí
a psychoterapie
PhDr. Jan Benda, Ph.D., Asociace klinických psychologů – Jižní Čechy, 1. října 2021

2. Všímavost v tradiční psychoterapii?
studie účastníci výzkumu intervence N d
Vintonjak, 2021 pacienti z Horní Palaty skupinová psychodynamická
psychoterapie
41 0,39
Chavooshi
et al., 2017
pacienti s nevysvětlenou
bolestí
intenzivní krátkodobá dynamická
psychoterapie
42 0,75
Keng et al., 2017 psychoterapeuti ve výcviku funkční analytická psychoterapie 12 0,40
Johansson et al.,
2013
pacienti s úzkostnými
poruchami a poruchami
nálady
psychodynamicky zaměřená terapie 50 0,98
(srov. Benda, 2021; Xia et al., 2019)

3. Východiska
Všímavost
(mindfulness)
≠ meditace
univerzální obecný,
účinný faktor jakékoli
psychoterapie
významný hybatel
psychoterapeutické
změny

4. Východiska
Všímavost
(mindfulness)
obecná
psychologie
obecná
psychopatologie
Obecná teorie
psychoterapeutické
změny

5. Co je všímavost (mindfulness)?

6. Co je všímavost (mindfulness)?
Všímavost je schopnost uvědomovat si procesy
probíhající v našem těle a v mysli
v přítomném okamžiku
s postojem smířlivého porozumění a přijetí.

7. Tři úrovně všímavosti
1. Tady a teď – soustředění na přítomné vjemy (→ A.
regulace emocí)
2. Zvědomování si a akceptování pocitů a nálad (→ B.
transformace emocí)
3. Sebepřesažení – prázdnota a NeJá (→ B.
transformace emocí)

8. A. Tady a teď – soustředění na přítomné vjemy

9. A. Tady a teď – přerušení myšlenkové smyčky
spouštěč pocit
myšlenky,
představy
Vnímání
reality
tady a teď
(5 smyslů)
A.
B.

10. B. Transformace emocí – další mechanismy
B.1. Uvědomování a vhled
B.2. Přijetí prožívaného
a) včetně konceptualizace tělesných pocitů v_daném situačním kontextu =
příběh o mně (narativní Já) – viz focusing
b) bez konceptualizace tělesných pocitů
B.3. Změna pohledu na Já
• Změna prožívání sebevztažných pocitů (např. stud, vina)

11. B.1. Uvědomování a vhled
a) Uvědomování si chování, které není v souladu s vytčenými cíli
b) Uvědomování si důsledků chování, které nebylo v souladu s vytčenými cíli
c) Uvědomování si spouštěčů chování, které není v souladu s vytčenými cíli
d) Uvědomování si usilovné snahy o chování v souladu s vytčenými cíli
e) Uvědomování si důsledků usilovné snahy o chování v souladu s vytčenými cíli
f) Uvědomování si volby a nového, autonomně motivovaného jednání
g) Uvědomování si důsledků nového, autonomně motivovaného jednání
(Ludwig, Brown, Brewer, 2020)

12. Judson Brewer

13. B.2.a. Porozumění prožívanému významu pocitů
Eugene Gendlin
Felt sense + felt shift

14. Strach

15. Strach
„Pozor!
Jsi možná
v nebezpečí –
Buď opatrný!
Chraň se!“

16. Strach
„Pozor!
Jsi možná
v nebezpečí –
Buď opatrný!
Chraň se!“
Panika, Hrůza

17. Strach
„Pozor!
Jsi možná
v nebezpečí –
Buď opatrný!
Chraň se!“
„Já umírám!
Ztrácím kontrolu!
Nevím, co mám
dělat!
Jsem bezmocný!“
Panika, Hrůza

18. Strach
„Pozor!
Jsi možná
v nebezpečí –
Buď opatrný!
Chraň se!“
„Já umírám!
Ztrácím kontrolu!
Nevím, co mám
dělat!
Jsem bezmocný!“
Panika, Hrůza

19. Hněv

20. Hněv
„Někdo nebo něco
narušuje tvé hranice!
Braň se! Vymez se!
Řekni „ne“! Překonej
tuto překážku!
Prosaď se!“

21. Hněv
„Někdo nebo něco
narušuje tvé hranice!
Braň se! Vymez se!
Řekni „ne“! Překonej
tuto překážku!
Prosaď se!“
Vztek, Nenávist

22. Hněv
„Někdo nebo něco
narušuje tvé hranice!
Braň se! Vymez se!
Řekni „ne“! Překonej
tuto překážku!
Prosaď se!“
„Já tě zničím!
Ponížím tě nebo
zraním!
Nedám ti šanci!
Skončili jsme!“
Vztek, Nenávist

23. Hněv
„Někdo nebo něco
narušuje tvé hranice!
Braň se! Vymez se!
Řekni „ne“! Překonej
tuto překážku!
Prosaď se!“
„Já tě zničím!
Ponížím tě nebo
zraním!
Nedám ti šanci!
Skončili jsme!“
Vztek, Nenávist

24. Smutek

25. Smutek
„Přišel čas se rozloučit.
Vyrovnej se se ztrátou i
s novými skutečnostmi!
Nelpi už dál na tom, co
bylo! Pusť to!“

26. Smutek
„Přišel čas se rozloučit.
Vyrovnej se se ztrátou i
s novými skutečnostmi!
Nelpi už dál na tom, co
bylo! Pusť to!“
Pesimismus, cynismus

27. Smutek
„Přišel čas se rozloučit.
Vyrovnej se se ztrátou i
s novými skutečnostmi!
Nelpi už dál na tom, co
bylo! Pusť to!“
„Já mám takovou smůlu.
Jsem největší chudák na
světě.
To neberu!
Život nemá smysl.“
Pesimismus, cynismus

28. Smutek
„Přišel čas se rozloučit.
Vyrovnej se se ztrátou i
s novými skutečnostmi!
Nelpi už dál na tom, co
bylo! Pusť to!“
„Já mám takovou smůlu.
Jsem největší chudák na
světě.
To neberu!
Život nemá smysl.“
Pesimismus, cynismus

29. Radost

30. Radost
„Uvolni se!
Vydechni!
A poděl se
s ostatními
o svou hojnost!“

31. Radost
„Uvolni se!
Vydechni!
A poděl se
s ostatními
o svou hojnost!“
Mánie, závislost

32. Radost
„Uvolni se!
Vydechni!
A poděl se
s ostatními
o svou hojnost!“
„Mně se nemůže
nic stát!
Jsem dítě štěstěny.
Předmět mé
závislosti mi přinese
štěstí.“
Mánie, závislost

33. Radost
„Uvolni se!
Vydechni!
A poděl se
s ostatními
o svou hojnost!“
„Mně se nemůže
nic stát!
Jsem dítě štěstěny.
Předmět mé
závislosti mi přinese
štěstí.“
Mánie, závislost

34. Hnus

35. Hnus
„Pozor, mohl
by ses něčím
nakazit nebo bys mohl
morálně klesnout!
Vyhni se tomu!“

36. Hnus
„Pozor, mohl
by ses něčím
nakazit nebo bys mohl
morálně klesnout!
Vyhni se tomu!“
Pohrdání

37. Hnus
„Pozor, mohl
by ses něčím
nakazit nebo bys mohl
morálně klesnout!
Vyhni se tomu!“
„Ty jsi ale nula!
Jsi něco míň než Já.
Jsi zavrženíhodný!
Nic pro mě
neznamenáš!“
Pohrdání

38. Hnus
„Pozor, mohl
by ses něčím
nakazit nebo bys mohl
morálně klesnout!
Vyhni se tomu!“
„Ty jsi ale nula!
Jsi něco míň než Já.
Jsi zavrženíhodný!
Nic pro mě
neznamenáš!“
Pohrdání

39. B.2.a. Porozumění prožívanému významu
pocitů v mozku (meditující začátečníci)
Zvýšená funkční propojenost mezi ventromediální a ventrolaterální
prefrontální kůrou (VMPFC, VLPFC) a amygdalou
Nižší reaktivita amygdaly
Zvýšená aktivita orbitofrontální kůry (OFC) – kognitivní
přehodnocování
Zvýšená aktivita dorzální anteriorní cingulární kůry (dACC) – zřejmě
přispívá k vyhasínání MES
(Benda, 2019; Tang, Hölzel, Posner, 2015; Torre, Lieberman, 2018)

40. B.2.b. Akceptace tělesných pocitů

41. B.2.b. Akceptace tělesných pocitů

42. B.2.b. Akceptace tělesných pocitů
v mozku
Zvýšená globální funkční konektivita mozkových sítí
Informační tok koordinuje frontoparietální kontrolní síť (FPCN) a
nikoli defaultní síť (DMN)
Interoceptivní okruhy – střední insula se propojuje se salientní sítí,
zadní insula s ventrální somatomotorickou sítí
Motivační okruhy – striatum se propojuje se salientní sítí místo
DMN
(Dixon, Girn, Christoff, 2021)

43. Základní
emoce
Sociální
emoce
Sebevztažné
emoce

44. Sociální emoce
 např. láska, vděk, obdiv, úcta, závist, pohrdání
 definují naše vztahy k druhým lidem
 jsou významné pro naše fungování či „přežití“ ve_společnosti

45. Sebevztažné emoce
 např. hrdost, pýcha, stud, vina
 vznikají jako důsledek našeho hodnocení
 sebe sama (narativní Já) nebo
 našich činů, schopností, vlastností apod.
ve vztahu k různým ideálům nebo očekáváním, ať už
přicházejí od druhých lidí, nebo od nás samých

46. narativní Já (jádrové
přesvědčení)
sebevztažný pocit

47. Vina

48. Vina
„Uvědom si svou
chybu!
Pouč se z ní!
A zkus napravit
vztahy s_ostatními!“

49. Vina + =
„Uvědom si svou
chybu!
Pouč se z ní!
A zkus napravit
vztahy s_ostatními!“
Já

50. Vina + =
„Uvědom si svou
chybu!
Pouč se z ní!
A zkus napravit
vztahy s_ostatními!“
Stud, Méněcennost
Já

51. Vina + =
„Uvědom si svou
chybu!
Pouč se z ní!
A zkus napravit
vztahy s_ostatními!“
„Já jsem idiot.
Jsem úplně nemožný,
vadný, k ničemu.
Nejraději bych se neviděl.
Nemohu se
s vámi druhými vůbec
srovnávat.“
Stud, Méněcennost
Já

52. Vina
„Uvědom si svou
chybu!
Pouč se z ní!
A zkus napravit
vztahy s_ostatními!“
„Já jsem idiot.
Jsem úplně nemožný,
vadný, k ničemu.
Nejraději bych se neviděl.
Nemohu se
s vámi druhými vůbec
srovnávat.“
Stud, Méněcennost

53. Hrdost

54. Hrdost
„Dej vědět ostatním, že jsi
právě udělal něco, co
může být pro fungování
skupiny užitečné.
A dej jim to
k dispozici.“

55. Hrdost +
=
„Dej vědět ostatním, že jsi
právě udělal něco, co
může být pro fungování
skupiny užitečné.
A dej jim to
k dispozici.“
Já

56. Hrdost +
=
„Dej vědět ostatním, že jsi
právě udělal něco, co
může být pro fungování
skupiny užitečné.
A dej jim to
k dispozici.“
Pýcha
Já

57. Hrdost +
=
„Dej vědět ostatním, že jsi
právě udělal něco, co
může být pro fungování
skupiny užitečné.
A dej jim to
k dispozici.“
„Já jsem borec.
Jsem lepší než vy
druzí. Jsem
hodnotnější. Proti
mně jste nuly.“
Pýcha
Já

58. Hrdost
„Dej vědět ostatním, že jsi
právě udělal něco, co
může být pro fungování
skupiny užitečné.
A dej jim to
k dispozici.“
„Já jsem borec.
Jsem lepší než vy
druzí. Jsem
hodnotnější. Proti
mně jste nuly.“
Pýcha

59. B.3. Změna pohledu na Já
Jádrová přesvědčení Aaron T. Beck & Dalailama
 „Jsem neschopný/á, nic
nedokážu.“
 Jsem méněcenný, vadný/á,
zkažený/á, ošklivý/á.“
 „Nezasloužím si lásku.“
(srov. Beck, 2020)

60. B.3. Změna pohledu na Já
Jádrová přesvědčení Pocity jádrové emoční bolesti
 „Jsem neschopný/á, nic
nedokážu.“
 Jsem méněcenný, vadný/á,
zkažený/á, ošklivý/á.“
 „Nezasloužím si lásku.“
(srov. Beck, 2020)
 Stud, nedostatečnost,
méněcennost
 Osamělost, opuštěnost
 Existenciální hrůza
(Benda, 2019; Timuľák, 2020; srov.
Moore et al., 2017; Van Gordon et
al., 2018)

61. B.3. Změna pohledu na Já
Maladaptivní emoční (vztahová) schémata
 paměťové struktury sestávající z kognitivních (jádrová přesvědčení),
afektivních (niterná bolest), motivačních a behaviorálních elementů
(obranné mechanismy), které jsou automaticky, bez našeho vědomí
aktivovány typickým spouštěčem.
 obvykle se vytvářejí v dětství
 jsou uložena v implicitní sémantické paměti
 k jejich změně je třeba iniciovat proces tzv. rekonsolidace paměti.
61

62. Mezery v rolích, deprivace, trauma
jádrová
přesvědčení
emoční bolest
obranné
mechanismy
maladaptivní
emoční
(vztahové)
schéma

63. Maladaptivní emoční (vztahová) schémata
 Klíčovým elementem je naše mylné přesvědčení o existenci nějakého
neměnného (a navíc méněcenného) Já
 Toto mylné přesvědčení o Já zapříčiňuje vznik tzv. niterné emoční bolesti
(core pain, viz Timuľák, 2020)
 Této niterné emoční bolesti se automaticky bráníme prostřednictvím tzv.
ego-obranných mechanismů
 Tak vzniká veškerá psychopatologie

64. Maladaptivní emoční (vztahová) schémata
jádrové
přesvědčení
jádrová
emoční bolest
obranný
mechanismus
deprese závislosti
poruchy příjmu
potravy
psycho-
somatika
poruchy
osobnosti
a další…
úzkosti

65. Jádrová emoční bolest
Já?
stud,
méněcennost
existenciální
hrůza, děs
osamělost,
opuštěnost

66. Jádrová emoční bolest
Já?
stud,
méněcennost
existenciální
hrůza, děs
osamělost,
opuštěnost
pýcha
omnipotentní
vina

67. Emoční bolest
Já?
stud,
méněcennost
existenciální
hrůza, děs
osamělost,
opuštěnost
pýcha
omnipotentní
vina
2. Opuštěné Já 1. Ztracené Já
3. Méněcenné Já 4. Nafouknuté Já

68. 4 typy zraněného Já
1. Ztracené Já
2. Opuštěné Já
3. Méněcenné Já
4. Nafouknuté Já
1. Jsem přítěž, neměl bych vůbec
existovat.
2. Nikdo mě nemůže mít rád.
Nemohu se na nikoho spoléhat.
3. Jsem ostuda, divný, nezajímavý,
bezcenný, vadný.
4. Jsem lepší, hodnotnější než druzí.
Jádrové přesvědčení, např.:

69. Maladaptivní emoční (vztahové) schéma
vzdych,
vzdych
jsem na
obtíž
existenciální
hrůza, stud
neadekvátní
vina, selhání
nutkání
„pomáhat“
spouštěč
jádrové
přesvědčení
jádrová
emoční
bolest
sekundární
pocit
obranný
mechanismus

70. Jak deaktivovat maladaptivní schéma?
vzdych,
vzdych
jsem na
obtíž
existenciální
hrůza, stud
neadekvátní
vina, selhání
nutkání
„pomáhat“
spouštěč
jádrové
přesvědčení
jádrová
emoční
bolest
sekundární
pocit
obranný
mechanismus
všímavost a soucit se sebou

71. Korektivní emoční (vztahová) zkušenost
Jádrový pocit
 Stud
 Osamělost
 Existenciální hrůza +
omnipotentní vina
Zážitkový protilék (antidotum)
 Bezpodmínečné přijetí, podpora
 Péče, porozumění, sounáležitost, začlenění,
blízkost (Jsem tu s Tebou, vidím Tě, vnímám
Tě, rozumím Ti)
 Ochrana, bezpečí, limity (Ochráním Tě, je to
moje odpovědnost, ne Tvoje, není to Tvoje
vina)
71
SOUCIT

72. Rekonsolidace paměti
 Změna neuronových spojů v implicitní emoční paměti (Ecker, 2018; Lane et al., 2015) –
tři fáze:
1. Aktivace maladaptivního emočního (vztahového) schématu v klientově prožívání tady
a teď (znovuprožívání pocitů a stavů mysli)
2. Zprosředkování korektivní emoční (vztahové) zkušenosti (mismatch experience,
prediction error)
3. Verifikace (pozorování markerů změny – výrazně nižší nabuzení, nová perspektiva)
(srov. Benda, 2019; Žvelc, Žvelc, 2021)
72

73. Není to tvoje vina
 Videoukázka z filmu Dobrý Will Hunting

74. Psychoterapeutická změna
 Všímavost + soucit se sebou
= OBECNÉ SPOLEČNÉ FAKTORY PSYCHOTERAPEUTICKÉ ZMĚNY
 Všímavé UVĚDOMĚNÍ v kritickém okamžiku umožňuje porozumět
významu pocitu (+ co potřebuji)
 AKCEPTUJÍCÍ POSTOJ k pocitu (viz korektivní zkušenost) na rozdíl
od obranných mechanismů umožňuje volné plynutí prožívání
(srov. Beisser, 1970; srov. též tzv. rekonsolidace paměti (Ecker, Ticic,
Hulley, 2012; Lane et al., 2015)
74

75. JÁ jsem
nedostatečný/á
JÁ jsem OK
JÁ je iluze,
koncept
psychoterapie
soucit se
sebou
riziko
spirituálního
bypassu


76. Doporučená literatura
76

77. youtube.com/JanBenda

78. Jan Benda
na Spotify

79. Děkuji Vám
za pozornost!

80. Tuto prezentaci si můžete stáhnout na:
slideshare.net/JanBenda1

81. Literatura
 Alper, S. A. (2016). Mindfulness meditation in psychotherapy: An integrated model for clinicians.
New Harbinger Publications.
 Beck, J. S. (2020). Cognitive Behavior Therapy (Third Edition): Basics and Beyond. Guilford.
 Beisser, A. (1970). The paradoxical theory of change. In J. Fagan, & I. L. Shepherd (Eds.). Gestalt
therapy now. Harper & Row.
 Benda, J. (2019). Všímavost a soucit se sebou: Proměna emocí v psychoterapii. Portál.
 Benda, J. (2020). Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a
osobní pohody: Disertační práce. Univerzita Karlova.
 Benda, J. (2021). Všímavost v programech nezaměřených na její rozvíjení: Metaanalýza
znáhodněných kontrolovaných studií. Psychoterapie, 15(2), 47-58.

82.  Benda, J., Kořínek, D., Dvořáková, M., Kadlečík, P., Vyhnánek, A., & Zítková, T. (2019). Nedostatek
soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševních poruch - výsledky výzkumu.
In Z. Mlčák (Ed.), Psychologické aspekty pomáhání 2018: Sborník příspěvků z mezinárodní
konference. Ostravská univerzita.
 Brach, T. (2017). Radikální přijetí: Přijetí vašeho života srdcem Buddhy. Fontána.
 Brewer, J. (2017). The craving mind: from cigarettes to smartphones to love? Why we get hooked
and how we can break bad habits. Yale University Press.
 Dixon, M. L., Girn, M., & Christoff, K. (2021). Brain Network Organization During Mindful Acceptance
of Emotions. bioRxiv, https://doi.org/10.1101/2020.03.31.018697
 Ecker, B., Ticic, R., & Hulley, L. (2012). Unlocking the emotional brain: Eliminating symptoms at their
roots using memory reconsolidation. Routledge.
 Feldman, Ch., & Kuyken, W. (2019). Mindfulness: Ancient wisdom meets modern psychology.
Guilford.
 Hájek, K. (2004). Psychoterapeutická změna a její zjišťování. In J. Vymětal (Ed.). Obecná
psychoterapie: 2., rozšířené a přepracované vydání. Grada.

83.  Chavooshi, B., Mohammadkhani, P., & Dolatshahee, B. (2017). Telemedicine vs. in-person delivery of
intensive short-term dynamic psychotherapy for patients with medically unexplained pain: A 12-
month randomized, controlled trial. Journal of Telemedicine and Telecare, 23(1), 133-141.
 Johansson, R., Björklund, M., Hornborg, C., Karlsson, S., Hesser, H., Ljótsson, B., ... & Andersson, G.
(2013). Affect-focused psychodynamic psychotherapy for depression and anxiety through the
Internet: a randomized controlled trial. PeerJ, 1, article: e102.
 Keng, S. L., Waddington, E., Lin, X. B., Tan, M. S. Q., Henn‐Haase, C., & Kanter, J. W. (2017). Effects of
functional analytic psychotherapy therapist training on therapist factors among therapist trainees in
Singapore: A randomized controlled trial. Clinical Psychology & Psychotherapy, 24(4), 1014-1027.
 Lane, R. D., Ryan, L., Nadel, L., & Greenberg, L. (2015). Memory reconsolidation, emotional arousal,
and the process of change in psychotherapy: New insights from brain science. Behavioral and Brain
Sciences, 38, e1.
 Lindsay, E. K., & Creswell, J. D. (2017). Mechanisms of mindfulness training: Monitor and Acceptance
Theory (MAT). Clinical Psychology Review, 51, 48-59.
 Ludwig, V. U., Brown, K. W., & Brewer, J. A. (2020). Self-Regulation Without Force: Can Awareness
Leverage Reward to Drive Behavior Change? Perspectives on Psychological Science, 15(6), 1382-
1399.

84.  Moore, K. E., Christian, M. A., Boren, E. A., & Tangney, J. P. (2017). A Clinical Psychological
Perspective on Hyper-and Hypo-egoicism: Symptoms, Treatment, and Therapist Characteristics. In
K. W. Brown, M. R. Leary (Eds.). The Oxford handbook of hypo-egoic phenomena. Oxford University
Press.
 Niebauer, Ch. (2019). No Self, No Problem. Hierophant.
 Tang, Y. Y., Hölzel, B. K., & Posner, M. I. (2015). The neuroscience of mindfulness meditation. Nature
Reviews Neuroscience, 16(4), 213-225.
 Timuľák, L. (2020). Transformace emoční bolesti v psychoterapii. Portál.
 Torre, J. B., & Lieberman, M. D. (2018). Putting feelings into words: Affect labeling as implicit
emotion regulation. Emotion Review, 10(2), 116–124.
 Van Gordon, W., Shonin, E., Diouri, S., Garcia-Campayo, J., Kotera, Y., & Griffiths, M. D. (2018).
Ontological addiction theory: Attachment to me, mine, and I. Journal of Behavioral Addictions, 7(4),
892-896.
 Vintonjak, K. (2021). Soucit se sebou jako obecný psychoterapeutický faktor: Diplomová práce.
Katedra psychologie FF UK.
 Xia, T., Hu, H., Seritan, A. L., & Eisendrath, S. (2019). The many roads to mindfulness: a review of
nonmindfulness-based interventions that increase mindfulness. Journal of Alternative and
Complementary Medicine, 25(9), 874-889.
 Žvelc, G., & Žvelc, M. (2021). Integrative Psychotherapy: A Mindfulness-and Compassion-Oriented
Approach. Routledge.