Všímavost, regulace emocí a psychoterapie

1. Všímavost, regulace emocí a psychoterapie PhDr. Jan Benda, Ph.D., Asociace klinických psychologů – Jižní Čechy, 1. října 2021

2. Všímavost v tradiční psychoterapii? studie účastníci výzkumu intervence N d Vintonjak, 2021 pacienti z Horní Palaty skupinová psychodynamická psychoterapie 41 0,39 Chavooshi et al., 2017 pacienti s nevysvětlenou bolestí intenzivní krátkodobá dynamická psychoterapie 42 0,75 Keng et al., 2017 psychoterapeuti ve výcviku funkční analytická psychoterapie 12 0,40 Johansson et al., 2013 pacienti s úzkostnými poruchami a poruchami nálady psychodynamicky zaměřená terapie 50 0,98 (srov. Benda, 2021; Xia et al., 2019)

3. Východiska Všímavost (mindfulness) ≠ meditace univerzální obecný, účinný faktor jakékoli psychoterapie významný hybatel psychoterapeutické změny

4. Východiska Všímavost (mindfulness) obecná psychologie obecná psychopatologie Obecná teorie psychoterapeutické změny

5. Co je všímavost (mindfulness)?

6. Co je všímavost (mindfulness)? Všímavost je schopnost uvědomovat si procesy probíhající v našem těle a v mysli v přítomném okamžiku s postojem smířlivého porozumění a přijetí.

7. Tři úrovně všímavosti 1. Tady a teď – soustředění na přítomné vjemy (→ A. regulace emocí) 2. Zvědomování si a akceptování pocitů a nálad (→ B. transformace emocí) 3. Sebepřesažení – prázdnota a NeJá (→ B. transformace emocí)

8. A. Tady a teď – soustředění na přítomné vjemy

9. A. Tady a teď – přerušení myšlenkové smyčky spouštěč pocit myšlenky, představy Vnímání reality tady a teď (5 smyslů) A. B.

10. B. Transformace emocí – další mechanismy B.1. Uvědomování a vhled B.2. Přijetí prožívaného a) včetně konceptualizace tělesných pocitů v_daném situačním kontextu = příběh o mně (narativní Já) – viz focusing b) bez konceptualizace tělesných pocitů B.3. Změna pohledu na Já • Změna prožívání sebevztažných pocitů (např. stud, vina)

11. B.1. Uvědomování a vhled a) Uvědomování si chování, které není v souladu s vytčenými cíli b) Uvědomování si důsledků chování, které nebylo v souladu s vytčenými cíli c) Uvědomování si spouštěčů chování, které není v souladu s vytčenými cíli d) Uvědomování si usilovné snahy o chování v souladu s vytčenými cíli e) Uvědomování si důsledků usilovné snahy o chování v souladu s vytčenými cíli f) Uvědomování si volby a nového, autonomně motivovaného jednání g) Uvědomování si důsledků nového, autonomně motivovaného jednání (Ludwig, Brown, Brewer, 2020)

12. Judson Brewer

13. B.2.a. Porozumění prožívanému významu pocitů Eugene Gendlin Felt sense + felt shift

14. Strach

15. Strach „Pozor! Jsi možná v nebezpečí – Buď opatrný! Chraň se!“

16. Strach „Pozor! Jsi možná v nebezpečí – Buď opatrný! Chraň se!“ Panika, Hrůza

17. Strach „Pozor! Jsi možná v nebezpečí – Buď opatrný! Chraň se!“ „Já umírám! Ztrácím kontrolu! Nevím, co mám dělat! Jsem bezmocný!“ Panika, Hrůza

18. Strach „Pozor! Jsi možná v nebezpečí – Buď opatrný! Chraň se!“ „Já umírám! Ztrácím kontrolu! Nevím, co mám dělat! Jsem bezmocný!“ Panika, Hrůza

19. Hněv

20. Hněv „Někdo nebo něco narušuje tvé hranice! Braň se! Vymez se! Řekni „ne“! Překonej tuto překážku! Prosaď se!“

21. Hněv „Někdo nebo něco narušuje tvé hranice! Braň se! Vymez se! Řekni „ne“! Překonej tuto překážku! Prosaď se!“ Vztek, Nenávist

22. Hněv „Někdo nebo něco narušuje tvé hranice! Braň se! Vymez se! Řekni „ne“! Překonej tuto překážku! Prosaď se!“ „Já tě zničím! Ponížím tě nebo zraním! Nedám ti šanci! Skončili jsme!“ Vztek, Nenávist

23. Hněv „Někdo nebo něco narušuje tvé hranice! Braň se! Vymez se! Řekni „ne“! Překonej tuto překážku! Prosaď se!“ „Já tě zničím! Ponížím tě nebo zraním! Nedám ti šanci! Skončili jsme!“ Vztek, Nenávist

24. Smutek

25. Smutek „Přišel čas se rozloučit. Vyrovnej se se ztrátou i s novými skutečnostmi! Nelpi už dál na tom, co bylo! Pusť to!“

26. Smutek „Přišel čas se rozloučit. Vyrovnej se se ztrátou i s novými skutečnostmi! Nelpi už dál na tom, co bylo! Pusť to!“ Pesimismus, cynismus

27. Smutek „Přišel čas se rozloučit. Vyrovnej se se ztrátou i s novými skutečnostmi! Nelpi už dál na tom, co bylo! Pusť to!“ „Já mám takovou smůlu. Jsem největší chudák na světě. To neberu! Život nemá smysl.“ Pesimismus, cynismus

28. Smutek „Přišel čas se rozloučit. Vyrovnej se se ztrátou i s novými skutečnostmi! Nelpi už dál na tom, co bylo! Pusť to!“ „Já mám takovou smůlu. Jsem největší chudák na světě. To neberu! Život nemá smysl.“ Pesimismus, cynismus

29. Radost

30. Radost „Uvolni se! Vydechni! A poděl se s ostatními o svou hojnost!“

31. Radost „Uvolni se! Vydechni! A poděl se s ostatními o svou hojnost!“ Mánie, závislost

32. Radost „Uvolni se! Vydechni! A poděl se s ostatními o svou hojnost!“ „Mně se nemůže nic stát! Jsem dítě štěstěny. Předmět mé závislosti mi přinese štěstí.“ Mánie, závislost

33. Radost „Uvolni se! Vydechni! A poděl se s ostatními o svou hojnost!“ „Mně se nemůže nic stát! Jsem dítě štěstěny. Předmět mé závislosti mi přinese štěstí.“ Mánie, závislost

34. Hnus

35. Hnus „Pozor, mohl by ses něčím nakazit nebo bys mohl morálně klesnout! Vyhni se tomu!“

36. Hnus „Pozor, mohl by ses něčím nakazit nebo bys mohl morálně klesnout! Vyhni se tomu!“ Pohrdání

37. Hnus „Pozor, mohl by ses něčím nakazit nebo bys mohl morálně klesnout! Vyhni se tomu!“ „Ty jsi ale nula! Jsi něco míň než Já. Jsi zavrženíhodný! Nic pro mě neznamenáš!“ Pohrdání

38. Hnus „Pozor, mohl by ses něčím nakazit nebo bys mohl morálně klesnout! Vyhni se tomu!“ „Ty jsi ale nula! Jsi něco míň než Já. Jsi zavrženíhodný! Nic pro mě neznamenáš!“ Pohrdání

39. B.2.a. Porozumění prožívanému významu pocitů v mozku (meditující začátečníci) Zvýšená funkční propojenost mezi ventromediální a ventrolaterální prefrontální kůrou (VMPFC, VLPFC) a amygdalou Nižší reaktivita amygdaly Zvýšená aktivita orbitofrontální kůry (OFC) – kognitivní přehodnocování Zvýšená aktivita dorzální anteriorní cingulární kůry (dACC) – zřejmě přispívá k vyhasínání MES (Benda, 2019; Tang, Hölzel, Posner, 2015; Torre, Lieberman, 2018)

40. B.2.b. Akceptace tělesných pocitů

41. B.2.b. Akceptace tělesných pocitů

42. B.2.b. Akceptace tělesných pocitů v mozku Zvýšená globální funkční konektivita mozkových sítí Informační tok koordinuje frontoparietální kontrolní síť (FPCN) a nikoli defaultní síť (DMN) Interoceptivní okruhy – střední insula se propojuje se salientní sítí, zadní insula s ventrální somatomotorickou sítí Motivační okruhy – striatum se propojuje se salientní sítí místo DMN (Dixon, Girn, Christoff, 2021)

43. Základní emoce Sociální emoce Sebevztažné emoce

44. Sociální emoce  např. láska, vděk, obdiv, úcta, závist, pohrdání  definují naše vztahy k druhým lidem  jsou významné pro naše fungování či „přežití“ ve_společnosti

45. Sebevztažné emoce  např. hrdost, pýcha, stud, vina  vznikají jako důsledek našeho hodnocení  sebe sama (narativní Já) nebo  našich činů, schopností, vlastností apod. ve vztahu k různým ideálům nebo očekáváním, ať už přicházejí od druhých lidí, nebo od nás samých

46. narativní Já (jádrové přesvědčení) sebevztažný pocit

47. Vina

48. Vina „Uvědom si svou chybu! Pouč se z ní! A zkus napravit vztahy s_ostatními!“

49. Vina + = „Uvědom si svou chybu! Pouč se z ní! A zkus napravit vztahy s_ostatními!“ Já

50. Vina + = „Uvědom si svou chybu! Pouč se z ní! A zkus napravit vztahy s_ostatními!“ Stud, Méněcennost Já

51. Vina + = „Uvědom si svou chybu! Pouč se z ní! A zkus napravit vztahy s_ostatními!“ „Já jsem idiot. Jsem úplně nemožný, vadný, k ničemu. Nejraději bych se neviděl. Nemohu se s vámi druhými vůbec srovnávat.“ Stud, Méněcennost Já

52. Vina „Uvědom si svou chybu! Pouč se z ní! A zkus napravit vztahy s_ostatními!“ „Já jsem idiot. Jsem úplně nemožný, vadný, k ničemu. Nejraději bych se neviděl. Nemohu se s vámi druhými vůbec srovnávat.“ Stud, Méněcennost

53. Hrdost

54. Hrdost „Dej vědět ostatním, že jsi právě udělal něco, co může být pro fungování skupiny užitečné. A dej jim to k dispozici.“

55. Hrdost + = „Dej vědět ostatním, že jsi právě udělal něco, co může být pro fungování skupiny užitečné. A dej jim to k dispozici.“ Já

56. Hrdost + = „Dej vědět ostatním, že jsi právě udělal něco, co může být pro fungování skupiny užitečné. A dej jim to k dispozici.“ Pýcha Já

57. Hrdost + = „Dej vědět ostatním, že jsi právě udělal něco, co může být pro fungování skupiny užitečné. A dej jim to k dispozici.“ „Já jsem borec. Jsem lepší než vy druzí. Jsem hodnotnější. Proti mně jste nuly.“ Pýcha Já

58. Hrdost „Dej vědět ostatním, že jsi právě udělal něco, co může být pro fungování skupiny užitečné. A dej jim to k dispozici.“ „Já jsem borec. Jsem lepší než vy druzí. Jsem hodnotnější. Proti mně jste nuly.“ Pýcha

59. B.3. Změna pohledu na Já Jádrová přesvědčení Aaron T. Beck & Dalailama  „Jsem neschopný/á, nic nedokážu.“  Jsem méněcenný, vadný/á, zkažený/á, ošklivý/á.“  „Nezasloužím si lásku.“ (srov. Beck, 2020)

60. B.3. Změna pohledu na Já Jádrová přesvědčení Pocity jádrové emoční bolesti  „Jsem neschopný/á, nic nedokážu.“  Jsem méněcenný, vadný/á, zkažený/á, ošklivý/á.“  „Nezasloužím si lásku.“ (srov. Beck, 2020)  Stud, nedostatečnost, méněcennost  Osamělost, opuštěnost  Existenciální hrůza (Benda, 2019; Timuľák, 2020; srov. Moore et al., 2017; Van Gordon et al., 2018)

61. B.3. Změna pohledu na Já Maladaptivní emoční (vztahová) schémata  paměťové struktury sestávající z kognitivních (jádrová přesvědčení), afektivních (niterná bolest), motivačních a behaviorálních elementů (obranné mechanismy), které jsou automaticky, bez našeho vědomí aktivovány typickým spouštěčem.  obvykle se vytvářejí v dětství  jsou uložena v implicitní sémantické paměti  k jejich změně je třeba iniciovat proces tzv. rekonsolidace paměti. 61

62. Mezery v rolích, deprivace, trauma jádrová přesvědčení emoční bolest obranné mechanismy maladaptivní emoční (vztahové) schéma

63. Maladaptivní emoční (vztahová) schémata  Klíčovým elementem je naše mylné přesvědčení o existenci nějakého neměnného (a navíc méněcenného) Já  Toto mylné přesvědčení o Já zapříčiňuje vznik tzv. niterné emoční bolesti (core pain, viz Timuľák, 2020)  Této niterné emoční bolesti se automaticky bráníme prostřednictvím tzv. ego-obranných mechanismů  Tak vzniká veškerá psychopatologie

64. Maladaptivní emoční (vztahová) schémata jádrové přesvědčení jádrová emoční bolest obranný mechanismus deprese závislosti poruchy příjmu potravy psycho- somatika poruchy osobnosti a další… úzkosti

65. Jádrová emoční bolest Já? stud, méněcennost existenciální hrůza, děs osamělost, opuštěnost

66. Jádrová emoční bolest Já? stud, méněcennost existenciální hrůza, děs osamělost, opuštěnost pýcha omnipotentní vina

67. Emoční bolest Já? stud, méněcennost existenciální hrůza, děs osamělost, opuštěnost pýcha omnipotentní vina 2. Opuštěné Já 1. Ztracené Já 3. Méněcenné Já 4. Nafouknuté Já

68. 4 typy zraněného Já 1. Ztracené Já 2. Opuštěné Já 3. Méněcenné Já 4. Nafouknuté Já 1. Jsem přítěž, neměl bych vůbec existovat. 2. Nikdo mě nemůže mít rád. Nemohu se na nikoho spoléhat. 3. Jsem ostuda, divný, nezajímavý, bezcenný, vadný. 4. Jsem lepší, hodnotnější než druzí. Jádrové přesvědčení, např.:

69. Maladaptivní emoční (vztahové) schéma vzdych, vzdych jsem na obtíž existenciální hrůza, stud neadekvátní vina, selhání nutkání „pomáhat“ spouštěč jádrové přesvědčení jádrová emoční bolest sekundární pocit obranný mechanismus

70. Jak deaktivovat maladaptivní schéma? vzdych, vzdych jsem na obtíž existenciální hrůza, stud neadekvátní vina, selhání nutkání „pomáhat“ spouštěč jádrové přesvědčení jádrová emoční bolest sekundární pocit obranný mechanismus všímavost a soucit se sebou

71. Korektivní emoční (vztahová) zkušenost Jádrový pocit  Stud  Osamělost  Existenciální hrůza + omnipotentní vina Zážitkový protilék (antidotum)  Bezpodmínečné přijetí, podpora  Péče, porozumění, sounáležitost, začlenění, blízkost (Jsem tu s Tebou, vidím Tě, vnímám Tě, rozumím Ti)  Ochrana, bezpečí, limity (Ochráním Tě, je to moje odpovědnost, ne Tvoje, není to Tvoje vina) 71 SOUCIT

72. Rekonsolidace paměti  Změna neuronových spojů v implicitní emoční paměti (Ecker, 2018; Lane et al., 2015) – tři fáze: 1. Aktivace maladaptivního emočního (vztahového) schématu v klientově prožívání tady a teď (znovuprožívání pocitů a stavů mysli) 2. Zprosředkování korektivní emoční (vztahové) zkušenosti (mismatch experience, prediction error) 3. Verifikace (pozorování markerů změny – výrazně nižší nabuzení, nová perspektiva) (srov. Benda, 2019; Žvelc, Žvelc, 2021) 72

73. Není to tvoje vina  Videoukázka z filmu Dobrý Will Hunting

74. Psychoterapeutická změna  Všímavost + soucit se sebou = OBECNÉ SPOLEČNÉ FAKTORY PSYCHOTERAPEUTICKÉ ZMĚNY  Všímavé UVĚDOMĚNÍ v kritickém okamžiku umožňuje porozumět významu pocitu (+ co potřebuji)  AKCEPTUJÍCÍ POSTOJ k pocitu (viz korektivní zkušenost) na rozdíl od obranných mechanismů umožňuje volné plynutí prožívání (srov. Beisser, 1970; srov. též tzv. rekonsolidace paměti (Ecker, Ticic, Hulley, 2012; Lane et al., 2015) 74

75. JÁ jsem nedostatečný/á JÁ jsem OK JÁ je iluze, koncept psychoterapie soucit se sebou riziko spirituálního bypassu 

76. Doporučená literatura 76

77. youtube.com/JanBenda

78. Jan Benda na Spotify

79. Děkuji Vám za pozornost!

80. Tuto prezentaci si můžete stáhnout na: slideshare.net/JanBenda1

81. Literatura  Alper, S. A. (2016). Mindfulness meditation in psychotherapy: An integrated model for clinicians. New Harbinger Publications.  Beck, J. S. (2020). Cognitive Behavior Therapy (Third Edition): Basics and Beyond. Guilford.  Beisser, A. (1970). The paradoxical theory of change. In J. Fagan, & I. L. Shepherd (Eds.). Gestalt therapy now. Harper & Row.  Benda, J. (2019). Všímavost a soucit se sebou: Proměna emocí v psychoterapii. Portál.  Benda, J. (2020). Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a osobní pohody: Disertační práce. Univerzita Karlova.  Benda, J. (2021). Všímavost v programech nezaměřených na její rozvíjení: Metaanalýza znáhodněných kontrolovaných studií. Psychoterapie, 15(2), 47-58.

82.  Benda, J., Kořínek, D., Dvořáková, M., Kadlečík, P., Vyhnánek, A., & Zítková, T. (2019). Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševních poruch - výsledky výzkumu. In Z. Mlčák (Ed.), Psychologické aspekty pomáhání 2018: Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Ostravská univerzita.  Brach, T. (2017). Radikální přijetí: Přijetí vašeho života srdcem Buddhy. Fontána.  Brewer, J. (2017). The craving mind: from cigarettes to smartphones to love? Why we get hooked and how we can break bad habits. Yale University Press.  Dixon, M. L., Girn, M., & Christoff, K. (2021). Brain Network Organization During Mindful Acceptance of Emotions. bioRxiv, https://doi.org/10.1101/2020.03.31.018697  Ecker, B., Ticic, R., & Hulley, L. (2012). Unlocking the emotional brain: Eliminating symptoms at their roots using memory reconsolidation. Routledge.  Feldman, Ch., & Kuyken, W. (2019). Mindfulness: Ancient wisdom meets modern psychology. Guilford.  Hájek, K. (2004). Psychoterapeutická změna a její zjišťování. In J. Vymětal (Ed.). Obecná psychoterapie: 2., rozšířené a přepracované vydání. Grada.

83.  Chavooshi, B., Mohammadkhani, P., & Dolatshahee, B. (2017). Telemedicine vs. in-person delivery of intensive short-term dynamic psychotherapy for patients with medically unexplained pain: A 12- month randomized, controlled trial. Journal of Telemedicine and Telecare, 23(1), 133-141.  Johansson, R., Björklund, M., Hornborg, C., Karlsson, S., Hesser, H., Ljótsson, B., ... & Andersson, G. (2013). Affect-focused psychodynamic psychotherapy for depression and anxiety through the Internet: a randomized controlled trial. PeerJ, 1, article: e102.  Keng, S. L., Waddington, E., Lin, X. B., Tan, M. S. Q., Henn‐Haase, C., & Kanter, J. W. (2017). Effects of functional analytic psychotherapy therapist training on therapist factors among therapist trainees in Singapore: A randomized controlled trial. Clinical Psychology & Psychotherapy, 24(4), 1014-1027.  Lane, R. D., Ryan, L., Nadel, L., & Greenberg, L. (2015). Memory reconsolidation, emotional arousal, and the process of change in psychotherapy: New insights from brain science. Behavioral and Brain Sciences, 38, e1.  Lindsay, E. K., & Creswell, J. D. (2017). Mechanisms of mindfulness training: Monitor and Acceptance Theory (MAT). Clinical Psychology Review, 51, 48-59.  Ludwig, V. U., Brown, K. W., & Brewer, J. A. (2020). Self-Regulation Without Force: Can Awareness Leverage Reward to Drive Behavior Change? Perspectives on Psychological Science, 15(6), 1382- 1399.

84.  Moore, K. E., Christian, M. A., Boren, E. A., & Tangney, J. P. (2017). A Clinical Psychological Perspective on Hyper-and Hypo-egoicism: Symptoms, Treatment, and Therapist Characteristics. In K. W. Brown, M. R. Leary (Eds.). The Oxford handbook of hypo-egoic phenomena. Oxford University Press.  Niebauer, Ch. (2019). No Self, No Problem. Hierophant.  Tang, Y. Y., Hölzel, B. K., & Posner, M. I. (2015). The neuroscience of mindfulness meditation. Nature Reviews Neuroscience, 16(4), 213-225.  Timuľák, L. (2020). Transformace emoční bolesti v psychoterapii. Portál.  Torre, J. B., & Lieberman, M. D. (2018). Putting feelings into words: Affect labeling as implicit emotion regulation. Emotion Review, 10(2), 116–124.  Van Gordon, W., Shonin, E., Diouri, S., Garcia-Campayo, J., Kotera, Y., & Griffiths, M. D. (2018). Ontological addiction theory: Attachment to me, mine, and I. Journal of Behavioral Addictions, 7(4), 892-896.  Vintonjak, K. (2021). Soucit se sebou jako obecný psychoterapeutický faktor: Diplomová práce. Katedra psychologie FF UK.  Xia, T., Hu, H., Seritan, A. L., & Eisendrath, S. (2019). The many roads to mindfulness: a review of nonmindfulness-based interventions that increase mindfulness. Journal of Alternative and Complementary Medicine, 25(9), 874-889.  Žvelc, G., & Žvelc, M. (2021). Integrative Psychotherapy: A Mindfulness-and Compassion-Oriented Approach. Routledge.

Všímavost, regulace emocí a psychoterapie

Vous êtes en train de lire un aperçu.

Consultez-les par la suite

Všímavost, regulace emocí a psychoterapie

Plus De Contenu Connexe

Diaporamas pour vous (15)

Similaire à Všímavost, regulace emocí a psychoterapie (20)

Plus récents (20)