1. Kamila Kohoutková, učo 396621
Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně
Argumentace
Pro závěrečný úkol jsem si vybrala téma emoční inteligence právě z toho důvodu, že lidé stále
vnímají důležitost pouhého IQ. Ovšem EQ má pro náš život možná daleko širší uplatnění a
důsledky než samotný intelekt. V celé společnosti se poslední dobou setkáváme
s negativismem, nespokojeností, frustrací. Optimismus, radost ze života či vnímavé chování
vůči okolí je pro mnohé nedosažitelným cílem. Protože se o psychiku i otázku emocí
dlouhodobě zajímám, je pro mě téma emoční inteligence velmi zajímavou a poutavou oblastí.
Díky studiu na pedagogické fakultě pak dílek s názvem emoční inteligence lehce zapadnul do
skládanky oboru psychologie, který je pro pedagogy jedním ze základních pilířů nejen
teoretického ale i praktického života.
Anotace
Závěrečná práce předmětu KPI pojednává o základních pojmech oblasti emoční inteligence.
Práce je rozdělena do několika částí, které čtenáře uvádí do problematiky emocí, jejich
rozdělení a důležitosti umět s nimi pracovat. Práce je psána odborným, avšak i pro laiky
srozumitelným stylem.
Klíčová slova
Emoce, emoční inteligence, psychologie.
Emoční inteligence
Úvod
V posledních letech se často setkáváme s pojmem emoční inteligence, kterému je právem
přisuzována velká důležitost. Důležitost samotného intelektu je nepopiratelná, avšak intelekt
našich emocí nestojí opodál.
Emoce
Jediná a konkrétní definice tohoto pojmu známa není. Každý odborný zdroj definuje emoci
jinak. Například Marie Vágnerové ve své knize Základy psychologie definuje emoce jako
schopnost reagovat na různé podněty prožitkem libosti a nelibosti, spojeným s fyziologickými
reakcemi a změnou aktivity, eventuelně i dalšími vnějšími projevy. Daniel Goleman ve své
knize Emoční inteligence pak pod pojmem emoce rozumí „označení pocitů a s nimi spojených
myšlenek, psychických a fyzických stavů a také řady pohnutek k určitému jednání.“ Emoce je
tedy psychický jev, který prožívá každý člověk. Emoce jsou nedílnou součástí života. Jsou to
reakce na situace, které člověk prožívá. Na základě subjektivního vyhodnocení prožívá různé
pocity (strach, hněv, radost,…) a vrozeným temperamentem je pak vyjadřuje svému okolí.
Temperament však není jediným faktorem, který ovlivňuje vyjadřování emocí. Člověk je tvor
společenský. Díky socializaci se vyhodnocování vlastních emocí často začne měnit
s uvědomováním si dopadu na pohled sociální skupiny, ve které se daný jedinec pohybuje.
Prožívání emocí
Nedílnou součástí je popis samotného emočního prožívání, které je tvořeno různými
vzájemně propletenými systémy. Nelépe k tomuto účelu poslouží souhrn uvedený v učebnici
Základů psychologie (Vágnerová, 2010):
1

2. Kamila Kohoutková, učo 396621
Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně
1) Struktury mozkového kmene, které přispívají k základnímu rozlišení různých signálů
podle jejich emočního významu.
2) Limbický systém a bazální ganglia jsou systémy, které dodávají emočnímu signálu obsah
a umožňují na něj reagovat. Limbický systém ovlivňuje řízení a kontrolu emočního
prožívání, je důležitý i pro emoční paměť. Uplatňuje se při hodnocení informací z okolí a
podle toho, jaký mají pro daného jedince význam (zda jsou považovány za ohrožující,
příjemné či neutrální), navozuje pocity strachu, zlosti či pohody. Limbický systém reaguje
rychle a automaticky. Umožňuje interpretaci vzpomínek a s nimi spojených emočních
zážitků. Systém bazálních ganglií se uplatňuje při expresi a regulaci emočních funkcí.
3) Projekční části mozkové kůry jsou důležité pro další zpracování a vyhodnocování
významu emočních reakcí, např. náhlý zvuk vyvolá úlek, ale když se přesvědčíme, že jej
nezpůsobilo nic jiného než spadlá krabice, původní napětí zmizí a vystřídá jej pocit
uvolnění. Mozkové kůra je důležitá i pro posouzení etického a estetického obsahu
emočních prožitků a jejich vztahu k sociokulturním normám (Koukolík, 2002).
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že proces prožívání emocí je podmíněn neurologicky a tudíž
vede i k projevům po fyziologické stránce. Konkrétním případem může například situace, kdy
sledujeme v televizi nějaký napínavý film, nelépe horor. Ve chvílích, kdy je situace napjatá,
pociťujeme úzkost. Po fyziologické stránce je nám tento stav znám jako svírání v krajině
břišní, zrychlený tep, v krajním případě dušnost. Dalším typem úzkosti může být například i
tréma před veřejným vystoupením, ústní zkouškou, setkáním s nějakou osobou,… kdy se
může přidat i třes rukou, zvýšené pocení, zabarvení pleti, koktání atp.
Je tedy nutné, abychom se se svými emocemi v průběhu našeho života naučili správně
pracovat. Musíme se naučit naše vlastní emoce umět definovat, popsat, pochopit, přijmout a
správně je zpracovat. Ne nadarmo se tedy říká, že ani superinteligentní člověk, tedy člověk
s vysokým inteligenčním kvocientem, nemusí být okolím přijímán kladně, a to právě z
důvodu, že jeho emoční kvocient nedosahuje takových kvalit.
Funkce emocí
Emoce mohou být dobrým sluhou, ale zlým pánem. Díky své subjektivitě vnímání mohou
posloužit například v krizových situacích, kdy se člověk musí rozhodnout právě díky pocitu
(např. strach z nebezpečí, který vyvolá útěk či způsobí aktivaci obranných reflexů). Někdy
však naopak mohou způsobit nepříjemnosti (vznětlivý člověk, který nedokáže ovládat vztek,
hněv, pak působí na okolí jako agresivní a nezvladatelný jedinec. Podobně pak může působit i
neovladatelný pláč či nezvládnutý smích v nevhodné chvíli). Emoce tedy mají regulativní
charakter, který ovlivňuje aktivitu, stimulaci či útlum organismu. V případě, že osobité
vyhodnocení dané situace je nejednoznačné, je následek chování spíše destruktivní. Jak uvádí
dr. Vágnerová: „Lidé touží po jasnosti a jednoznačnosti, protože posiluje jejich pocit jistoty a
bezpečí.“ Závěrem tedy můžeme říci, že jasné a jednoznačné emoce napomáhají kladnému
vývoji osobnosti od raného věku až do dospělosti.
Jednou z nepostradatelných funkcí emocí je jejich vliv při učení, kdy mohou působit
stimulačně až motivačně a naopak. Emoce dávají veškerému dění nějaký význam a tak
ovlivňují jeho zpracování, včetně zapamatování. Negativní emoční prožitek bude posilovat
tendenci příště se takové situaci vyhnout, pozitivní prožitek bude stimulovat její opětovné
vyvolání. (Vágnerová, 2010).
2

3. Kamila Kohoutková, učo 396621
Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně
Dělení emocí
Pro shrnutí dělení emocí poslouží následující diagram, vytvořený pomocí údajů z české
Wikipedie.
Diagram 1
Emoční inteligence
Pod tímto slovním spojením je skryta schopnost člověka žít svůj život tak, aby byl spokojený
a úspěšný, aby přistupoval citlivě k sobě samému avšak i ke svému okolí a zároveň byl
sebevědomý a svědomitý a to nejen ke svému okolí, ale i ke svému vlastnímu životu. Emoční
inteligenci můžeme vymezit pomocí několika faktorů (volně podle Saloveye a Mayera, 1997;
Golemana, 1997; Vágnerová 2010):
 Dobrá orientace ve vlastních emocích.
 Regulace, tj. zvládání vlastních emocí.
 Aktivizace pozitivních emocí posilující motivaci k žádoucí činnosti, resp. cílům.
 Empatie, tj. vnímavost k emocím jiných lidí.
 Schopnost navazovat a udržovat mezilidské vztahy, využívání emočních poznatků
v kontaktu s lidmi.
Závěr
Měli bychom mít na zřeteli, že pouze pod podmínkou pochopení, zvládnutí a zafixování
základních poznatků vyplývajících ze studia emocí, můžeme žít kvalitní, šťastný a spokojený
život.
Zdroje a jejich hodnocení
VÁGNEROVÁ, Marie. Základy psychologie. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2010,
356 s. ISBN 978-80-246-0841-9
 1. základní materiál, ze kterého jsem čerpala
 odborná kniha uvádějící do celkové problematiky psychologie
 jednotlivé kapitoly a vysvětlení jsou velmi odborné avšak pochopitelné
 autorka je řazena mezi nejvíce fundované odborníky tohoto oboru
 kniha je velmi dobře strukturovaná a velmi dobře se v ní hledají potřebné informace
3

4. Kamila Kohoutková, učo 396621
Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně
GOLEMAN, Daniel. Emoční inteligence. Vyd. 2. Praha: Metafora, spol. s r.o., 2011, 325 s.
ISBN 978-80-7359-334-6
 2. základní materiál, ze kterého jsem čerpala
 kniha je podána stylem, který je určen pro široké pole čtenářů
 obsahuje odborné informace, ale i příběhy, které pomohou čtenáři přiblížit problematiku i
z lidského hlediska
 publikace zahrnuje i další témata vztahující se k lidskému životu v jeho duševní rovině
 subjektivně se domnívám, že se jedná o jednu z nejlépe napsaných knih s touto tématikou
Wikipedia: Emoce. Wikipedia: otevřená encyklopedie [online]. Poslední editace stránky
29.11.2012 v 15:59 [vid. 2013-01-06]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Emoce
 pro základní dělení emocí, které jsem z wikipedie převzala, jsem vyhodnotila tento zdroj
jako dostatečně relevantní
 tato problematika je ve wikipedii velmi dobře rozpracována
 pěkně strukturovaný text, ve kterém se lze dobře orientovat
 pro práci tohoto typu a daný úsek, který jsem převzala, jsem vyhodnotila tento zdroj jako
dostačující
4