1. „Krajina tam je vždy“, „krajina
tam není vždy“:
dvě (ne)slučitelné koncepce
krajiny v geografii?
Zdeněk Kučera
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta,
katedra sociální geografie a regionálního rozvoje
2. POJETÍ KRAJINY
krajinná ekologie VÝZKUMNÉ DISCIPLÍNY
výzkum land-use
kulturní geografie
„krajina je tam vždy“
„krajina tam není vždy“
CO ŘÍKAJÍ O KRAJINĚ
3. POJETÍ KRAJINY
„krajina je tam vždy“:
• její existence je nezávislá na lidském vnímání
• je vůči člověku vnějším materiálním prostředím
• je buď přírodní nebo kulturní
„krajina tam není vždy“:
• je vnímatelná pouze ve specifických kulturních
podmínkách
• je určitým způsobem nahlížení na svět
(epistemologií)
• je vždy kulturní
4. POZITIVISMUS × HUMANISMUS
EPISTEMOLOGIE
znalosti se získávají skrze znalosti jsou získávány
zkušenosti, které přímo subjektivně ve světě významů
vycházejí z ověřitelných důkazů, vytvořeném jedinci
na kterých se všichni shodneme
ONTOLOGIE
závisí na přijatých důkazech to, co existuje, je to, co lidé
vnímají jako existující
METODOLOGIE
spočívá v ověřování tvrzení zahrnuje výzkum individuálních
o faktech pomocí toho, co je světů a, v protikladu
obvykle známé jako „vědecká k pozitivistickým přístupům,
metoda“ zdůrazňuje individualitu
a subjektivitu
5. PŘÍSTUP K VIZUÁLNÍMU VNÍMÁNÍ
zrak klíčovým smyslem pro získávání poznatků
o okolním světě; „geografie se neomezuje na popis
viditelného, i když z něj vychází“ (Bobek, Schmithüsen
1949)
1) analýza prostorového rozložení zkoumaných jevů
na základě zjištěných empirických faktů; zrak
prostředkem přímého získávání poznatků o okolním
světě
2) potřeba studia důvodů vedoucích ke zjišťování těchto
faktů, hodnot, společenského a kulturního kontextu
ovlivňujících jejich výběr a interpretaci; zrak je důvodem
k zamyšlení nad tím, co a proč z tohoto světa vnímáme
a zdůrazňujeme
6. „krajina existuje objektivně a nezávisle na člověku,
protože vznikla a vyvíjela se do současné
fyzickogeografické podoby dlouho předtím než se
objevil člověk“ (Mazúr, Drdoš 1988)
„zdá se být správné připustit, že to je naše
utvářející vnímání, co vytváří rozdíl mezi hrubou
hmotou a krajinou“ (Schama 1995)
7. A) Cosgrove (1984, 2. vydání 1998):
krajina je určitou koncepcí vidění světa vzniklou ve specifických
historických a kulturních podmínkách v Evropě v 15. a na
počátku 16. století, jejíž proměny souvisí s vývojem
společnosti, materiálního prostředí a technologií reprezentace
viděného prostoru
klíčovým smyslem získávání poznatků o okolním světě je zrak
(vidět znamená věřit) a krajinu je třeba se naučit vidět (srv.
Keisteri 1990)
B) Olwig (1996, 2002, 2004):
krajina je primárně území spravované komunitou s jedním
společným zvykovým právem, územně-politický celek
(„Landschaft“; regiony severního Fríska)
krajinomalba byla primárně reprezentací povahy země (land)
jako politické jednotky; později však došlo ke ztotožnění krajiny
s vnímanou vnitrozemskou scenérií
8. Cosgrove a Olwig tak krajinu chápou více jako
koncept (Winch 2004), nebo abstraktní objekt
(Popper 2008), používaný k vysvětlení naší
zkušenosti s okolním prostředím, který nás
zajímá, protože se používá i v běžném životě
krajina má vazbu jak na konkrétní materiální,
tak na abstraktní společenské prostředí
(Mitchell 2002)
9. STRUKTURY KRAJINY
Podle: Löw, Míchal (2003): Krajinný ráz (KR); Atlas krajiny Slovenskej
republiky (AKS)
HUMÁNNÍ GEOGRAFIE FYZICKÁ GEOGRAFIE
TERCIÁRNÍ
ty hmotné výtvory, které jsou spjaté s duchovní orientací
společnosti v době jejich vzniku (KR)
X
soubor nehmotných prvků krajiny vážících se na vybrané
hmotné prvky krajinné struktury (AKS)
SEKUNDÁRNÍ
soubor prvků krajiny, které tvoří pokrývku zemského povrchu (AKS);
výtvory člověka (KR)
PRIMÁRNÍ
to, co vzniklo nezávisle na člověku a zčásti přetrvává i v krajině
člověkem přeměněné (KR); abiotické prvky krajiny (AKS)
10. EXISTUJE NĚCO MEZI TÍM?
BIOGRAFIE KRAJINY
(Roymans, Gerritsen, Van der Heijden, Bosma, Kolen 2009)
důraz na vztah mezi:
1) využitím a uspořádáním krajiny
2) reprezentaci a interpretaci krajiny
3) identity jedinců a komunit obývajících krajinu
Ale co když je součástí mé identity krajina, ve které nežiji?
PODLE SCHEIN (2009) JE TŘEBA KLÁST DŮRAZ NA:
1) Historii krajiny: kdy, kde, jak, proč a kým/čím vytvořena
2) Význam krajiny: co znamená pro identity jedinců a komunit
3) Krajina jako prostředek určitých politických, společenských,
ekonomických, kulturních zájmů a debat
4) Krajinu jako materializovaný diskurz: jak krajina normalizuje
a reprodukuje společenské jednání a vztahy v určité kultuře
11. ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY
Krajina zahrnuje (Selman 2006):
1) přírodu a lidi
2) minulost a přítomnost
3) fyzické objekty a přiřazené hodnoty
Výzkum krajiny se zaměřuje na (Widgren 2004):
formu, funkci, proces (fungování), kontext
Krajina je určitým způsobem a v daném kontextu
vnímaným prostředím, kterému přikládáme význam
a hodnoty
