2. Proč?
Dětský časopis není na první pohled tak
atraktivním a aktuálním médiem jako
televize nebo internet a také je mu
upírána závažnost vlivu na rodinnou a
školní výchovu. Zdá se být na hony
vzdálen palčivým problémům
současného světa i aktuálním zájmovým
okruhům společenských věd…
3. …důvěra rodičů
Protože si časopisecká produkce určená
dětem a mládeži během svého
dlouholetého, relativně stabilizovaného
vývoje vydobyla zvláštní místo a uznání
nejen u svých respondentů, ale i
v řadách literárních kritiků a teoretiků,
vzbuzuje toto médium důvěru a ze
strany rodičů, vychovatelů a učitelů i
jistá očekávání.
4. Postmoderní společnost
Dnešní doba a společnost má mnoho
přívlastků: postmoderní, pluralitní, otevřená,
informační
Převažujícím pocitem ve společnosti je
zmatení, nezvladatelný informační šum,
absence smyslu a řádu. Ideál se
v představách lidí zjevuje jako vyzrálý jedinec,
který chápe, zvládá a dokonce vítá pluralitu
názorů, přístupů či kultur a přitom je ještě
schopen přijímat odpovědnost za svět – v jeho
dnešní, ale především v jeho budoucí podobě.
Jak se však k tomuto ideálu přiblížit?
5. Výchova
Nejednoznačnost
současné společnosti se
promítá i do výchovy a
vzdělávání, odborníci
často mluví o
dlouhodobé krizi,
v euroamerické civilizaci
úzce provázané s krizí
autority.
Učitelé jsou spolu
s politiky, ekonomy a
filozofy vybízeni
k převzetí odpovědnosti
za stav světa a jeho
vyhlídky.
V českých školách jsou
tyto otázky při současné
tvorbě školních
vzdělávacích programů
hluboce promýšleny a
živě diskutovány.
Obrovský rozsah
přístupných informací
vylučuje, že by
vyučování ve školách
mohlo pojmout jejich
významnou část.
6. Nová doba nové nároky
Děti musí umět nezávisle zvážit nová
fakta a náměty a jednat v souladu s tím,
k čemu na základě kritické analýzy
dospěli. Musí být schopni nahlížet na
nové myšlenky z více perspektiv, tvořit si
úsudky o věrohodnosti a hodnotě
informací, posoudit jejich význam pro
své vlastní potřeby, pro potřeby skupiny
i celé společnosti.
7. Čtení zdroj informací
Nástrojem ke
sdělování informací
a k učení je právě
čtení, nyní víc než
kdy dřív, a to
navzdory
znepokojujícím
předpovědím o vlivu
televize a dalších
technologií.
Ti, kteří si přejí být
dobře informováni,
lépe profesně
připraveni, lépe
seznámeni
s podstatou
problémů, které by
mohly ovlivnit jejich
život, musí číst – ať
už knihy, učebnice,
manuály nebo jiné
psané texty.
8. Nerozumí textu
mnohým žákům a studentům dělá
problémy, když mají použít to, co si
přečetli, nedokážou na základě
přečtených informací korigovat dřívější
nesprávné koncepce či chybné
představy.
Nedokáží říct, co četli
9. Ba co hůř…
Poměrně velké procento žáků prvního
stupně má se čtením problémy, četba
knih je pro ně „strašákem“, v lepším
případě nutným zlem.
10. Nestačí číst jen slova,
která jsou vytištěna, a
zapamatovat si je. Aby
čtení mělo jiný smysl než
dosažení dobré známky při
příštím zkoušení, čtenáři
musí čtené interpretovat.
Musí číst proto, aby
obohatili své znalosti, aby
nově porozuměli tématu
nebo aby dokázali udělat
něco, co předtím nesvedli.
Čtenáři se musejí zamýšlet
nad autorovým sdělením
v kontextu svých názorů
a vlastního jednání.
11. Rozdíl mezi Pro děti a dospělé
Noviny a časopisy
mají ze všech
hromadných médií
nejvíce diferenciované
cílové skupiny. Ty si
navzájem nemusejí
konkurovat – jednu
tiskovinu odebírám
jako občan, druhou
jako učitel, další jako
zahrádkář…
Dětské časopisy se
přístupem k dění ve
společnosti, v přírodě
(i svým vzhledem)
přibližují knize. Jde
většinou o měsíčníky,
které se mnohdy od
sebe liší jen poukazy
na cyklické změny
v přírodě (v zimě sníh
a sáňkování, na jaře
rašení a Velikonoce,
v létě koupání a na
podzim barevné listí
stromů).
12. Klišé
některé z nich bohužel na
jiné změny nereagují a
jednotlivá klišé se zde
udržují i několik desítek let
(třeba vlaky s parními
lokomotivami), bývají
jednotlivé ročníky téhož
časopisu snadno
zaměnitelné. Příkladem je
časopis Méďa Pusík, který
své příznivce rozhodně
nezaskočí: každý prosinec
přichází na titulní stránce
ve stejném červeném
oblečku a veze stejné
dárky, nechybí ani vánoční
stromeček se stejnými
ozdobami.
13. Budoucnost
Přesto má dětský časopis velké
možnosti být prostředníkem mezi
dítětem a rodičem, dítětem a jeho žitým
světem, přírodou, jednotlivými kulturami
v jejich dnešní, minulé i budoucí podobě
nebo dítětem a médii.
14. A Televize
Časopisy byly do nástupu
televize ve většině zemí
hlavním standardizujícím
médiem. U nás by tímto
pamětníkem mohla být jen
Mateřídouška, která
vychází nepřetržitě už více
než 60 let.
Televize však nezničila
časopisy ani knihy, ale
naopak jim umožnila
vycházet sice v menších
nákladech, ale v daleko
rozmanitějších podobách.
Vznik nových prostředků
informace a komunikace
neruší, avšak mění média
již existující a jejich
výchovné a volnočasové
využívání.
15. Od kdy do kdy 6 m – 10 let
Časopis se v blízkosti
dítěte začíná
objevovat na počátku
společného čtení a
prohlížení s rodiči a
tím spojeného
objevování,
pojmenovávání či
vyhodnocování zpráv,
které naše kultura
k dětem vysílá.
Tato intenzivní a
oboustranná rodinná
komunikace se mění
kolem desátého roku
dítěte, protože dětské
zájmy se vyhraňují,
směřují mnohem více
k vrstevníkům a také
ve svém kontaktu
s časopisem či knihou
je dítě víceméně
samostatné.
16. Kontrola rodičů
Programy určené
dětem (v televizi,
v rozhlase, na audio
či videokazetách,
DVD), stejně jako
mnohé hračky,
dospělého
nepotřebují a
zdánlivě ho
nahrazují.
Naopak dětský
časopis má rodič
dítěte předškolního
věku ve svých rukou
– on rozhoduje, co
přečte, co přeskočí
či odsoudí, má čas
se zastavit, vyjádřit
svůj názor.
17. Kreativita
S časopisem mohou děti aktivně
pracovat: luštit, stříhat, lepit, vybarvovat,
hrát stolní hru…
x Podobně mohou pracovat i s
inzerátem, účinek reklamy se tak
zvyšuje.
18. Marketing a propagace
Malí čtenáři rádi soutěží
Dětské časopisy jsou díky mediálnímu partnerství vidět i na
dětských akcích a veletrzích, jako jsou Bambiriáda, Jičín
město pohádek, Matějská pouť, veletrh hraček ITEA a
dalších. Cílem je maximální promo podpora titulů.
19. Sluníčko
časopis pro malé
i větší Sluníčko je na
českém trhu jedním z mála
časopisů, jenž vychází bez
přestávky více než 40 let.
Časopis je určen
(ne)čtenářům od 4 do 7 let.
20. Sluníčko
Kupují ho svým dětem
rodiče, kteří jej sami jako
malí čítávali.
Je moderní, a to nejen
svou grafikou, ale i
obsahem - svým čtenářům
nabízí stále něco nového.
Hlavní ideou je děti pobavit
a něčemu naučit.
21. Sluníčko obsah
přináší kromě zábavného čtení i velké
množství hádanek, doplňovaček,
hlavolamů, omalovánek, vystřihovánek
a spoustu dalších úkolů. Děti mají v
čísle nejraděj pohádky, komiksy,
básničky – nad texty ve Sluníčku
dosahují svých prvních čtenářských
úspěchů, a to i díky úkolům, které tyto
texty doprovázejí (hledání vhodných
slov či rýmů, vybarvování ilustrací
apod.).
K oblíbeným rubrikám patří i Školička
– pejsek Pupík a kočička Líza děti
naučí kreslit, psát i počítat,
Vystřihovány – čtenáři si vyrábějí své
vlastní hračky z papíru, Rubrika o
zvířatech – informace z říše zvířat +
veselé hádanky, Kutil Pupík – návody,
hry recepty a další bezva tipy na
zahnání nudy.
29. Mateřídouška
Přestože jde o nejdéle vydávaný časopis u nás,
mění se stejně tak, jak se proměňují jeho čtenáři.
Díky tomu je dodnes jedním z nejprodávanějších
dětských titulů, neztratil se ani v záplavě
konkurenčních zahraničních časopisů.
Mateřídouška chce děti učit nové věci zábavným
způsobem. Čtenáři se dozvídají zajímavosti z říše
zvířat, cestují po Česku i cizích zemích, pronikají do
tajů vědy a techniky, pobaví se nad úkoly, které
procvičí jejich postřeh.
33. Původní příběhy
Komisař Vrťapka
V Mateřídoušce čtenáři
najdou vtípky a soutěže
o zajímavé ceny,
detektivní kancelář
komisaře Vrťapky,
oblíbené komiksy a
krátké příběhy,
34. Do školy
Redakce připravuje časopis tak, aby s ním mohly
pracovat nejen samy děti, ale aby jej mohly
využívat také školy pro zpestření výuky.
35. Ohníček Огонёк
český časopis pro
mládež (vycházející
od roku 1948),
pojmenovaný
pravděpodobně
podle ruského
(sovětského) vzoru
36. Ohníček
Od 70. let se v
časopisu začaly znovu
objevovat příspěvky
agitačního charakteru. S
časopisem však byly
neodmyslitelně spjaty
beletristické příspěvky:
,,Ohníček má již tradiční
podobu, ve které asi
třetinu čísla zabírají
drobné informace, rady,
návody, hádanky a
soutěže, větší část
časopisu, tj. asi dvě
třetiny, jsou věnovány
literární náplni.“
37. Obsah
dominantní místo povídka.
Velký prostor byl dáván
povídce s dětským hrdinou,
dále pak dobrodružným,
cestopisným, detektivním a
humoristickým povídkám
V časopise byly publikovány i
bajky, vyprávění o přírodě a
zvířatech, čtení na
pokračování a sci-fi příběhy.
S ohledem na věk čtenářů se
pohádka v Ohníčku
objevovala pouze ojediněle a
přednost byla dávána
povídkám.
Básnické příspěvky byly
v časopise otiskovány
nepravidelně. Poezii
nebyla věnována ani
pravidelná rubrika.
Častěji se v časopise
objevovaly básně autorů
– klasiků.
Ukázky tvorby
soudobých básníků byly
ve většině případech
pro čtenáře Ohníčku
velmi jednoduché a byly
vhodné spíše pro menší
děti.