1. Martina Beránková
Sociální pedagogika a poradenství
Ročník 1., semestr 1
Typ studia: bakalářský
Imatrikulační ročník 2012/2013
Kurz práce s informacemi
Závěrečný úkol č. 13
Argumentace:
Toto téma jsem si vybrala, protože souvisí s mým oborem. Studuji Sociální pedagogiku a
poradenství. Myslím si, že tento námět je důležitý a společnost by s ním měla být více

2. seznámena. Jde především o konkrétní případ, který je mi blízký protože se odehrál v mém
okolí. Sama jsem si k objasnění této tématiky musela přečíst monografii, která mi pomohla
s řešením následujícího případu.
Logoterapie uplatněná při pomoci hledání životního smyslu
Případ, kde je logoterapie použitá v praxi:
Aneta (18) je dívka, která se marně snažila začlenit do kolektivu své třídy na střední škole. Její
matka zde byla učitelkou a tak to pro ni nebylo snadné. Stratila kontakt se svými sourozenci,
kteří pro ni dříve byli oporou. Otec často odjížděl za prací a tak neměla zastání před matkou
ani od něj. Nakonec se chytla jiného, špatného, kolektivu lidí a začala zkoušet lehké drogy.
Našla si partnera, ale když ji opustil i ten pokusila se o sebevraždu.
Charakteristika klíčových problémů:
Jako jeden z prvních problémů byla ztráta kontaktu se svými sourozenci a tím přišla i o zastání
doma (před matkou), jelikož otec nebyl tak často doma, aby se na něj mohla klientka
spolehnout. S rostoucími požadavky její matky a tlakem ze strany pocitu samoty ve vlastním
domově, se obrátila na kolektiv třídy, kde se však necítila sama sebou a ani tato skupina lidí jí
nepřijala mezi sebe. Tak se pokusila najít si nové přátelé, ale ty ji stáhli na ještě hlubší sociální
dno. Požíváním alkoholu, a lehkých drog ztratila svůj zájem o školu, o své známky a přesunula
svoji pozornost více na partnera a kamarády. Nakonec ji opustil i její partner. Tím se v Anetě
vzbudily pocity méněcennosti, samoty, nedůvěry jak v okolí tak v samu sebe.
Sociální pracovník označil jedním z hlavních problémů závislost na jejím partnerovi. Brala jeho
názory za své, všechny jeho slova vůči své osobě si přebírala příliš vážně. V těžkých životních
situacích neměla oporu ani ve své rodině. To vše zapříčilo hlavní problém a to ten, že ztratila
důvěru sama v sebe.
Sociální pracovník by měl obnovit její sebejistotu a sebedůvěru. To by měl být první krok. Dále
by se měl pokusit pomoci najít klientce cestu zpět ke své rodině. Tím že bude mluvit s Anetou i
s její rodinou o dívčiných problémech. Měla by se pomalu vracet do své sociální role, pokusit
se znovu komunikovat se svými starými spolužáky nebo si najít úplně nové přátelé a postupně
v ně budovat svoji důvěru.
Návrh na postup a řešení:
Sociální pracovník by měl stanovit hlavní cíl intervence a to by měla být celková resocializace
klientky. Aby se mohla vrátit do života jako plně funkční osoba, která je schopná se sama
vypořádat se všemožnými situacemi, které ji v životě čekají.
Počet sezení by mělo být deset, a každé by mělo mít určený nějaký cíl, kterého by klient spolu
se sociálním pracovníkem měli dosáhnout.
Na prvním by se měl sociální pracovník pokusit získat Anetinu důvěru, aby byla během sezení
otevřená a nebála se mluvit o svých problémech. Dále by měli si hned na začátku společně
stanovit cíle. Jak dlouhodobé tak i krátkodobé.
V následujících dvou nebo třech sezeních by měla být soustředěna pozornost na klientku. Na
její myšlenky ohledně sebe samé, jejího života. Pokusit se najít nějaké věci, které na svém
životě má ráda. Dále věci, které by ráda změnila a navrhnout ji, aby se o změnu těchto věcí

3. pokusila. Mělo by jít o rozhovor, proč tyto věci má a nemá ráda, a jak by je ráda změnila, co je
pro to ochotna udělat.
Po další dvě sezení bych navrhovala, aby se sociální pracovník s Anetou snažili pracovat na
změnách, které si sama zvolila.
V dalších sezení by měla začít hledat smysl cílů, které si na začátku ustanovila. Nějaký ten
dlouhodobý cíl, jenž jí pomůže poznat, že na ni v budoucnosti něco čeká a bude to mít pro ni
velkou cenu. Ať už to bude návrat do školy, usmíření se s rodinou, založení vlastní rodiny nebo
její budoucí kariéra. Dlouhodobý cíl, na který se může zaměřit a pracovat na něm i po konci
intervence.
Za všechna tyto sezení by se mělo Anetě vrátit sebevědomí a důvěra sama v sebe. Měla by si
uvědomit, že její život má nějaký smysl a měla by tento smysl najít. Pokud se tak stalo, mohla
by na jedno sezení přijít její rodina. Zde by měla být příležitost, aby sociální pracovník
promluvil s oběma stranami zvlášť, ale i společně. Společná část může probíhat jako volná
diskuze o problémech v rodině, které Anetu donutily se cítit opovrhovanou ze strany matky
nebo opuštěnou ze strany sourozenců a otce.
Jako rodina by si též mohly stanovit své cíle a pokusit se je dodržovat. Například by bylo
dobré, kdyby si ze začátku jednou týdně (později to může být třeba jenom jednou měsíčně)
společně sedli a probrali, co se za celý týden událo, jaké z toho mají pocity a co plánují do
příštího týdne. Nebo nějaký jiný druh setkávání rodiny jako celku. Nesmíme zapomínat, že po
tom co Anetě skončí sezení, potřebuje se stále mít komu svěřit.
Bylo by dobré, kdyby se zaměřila na nějakou tvůrčí činnost. Například na tvorbu keramiky
nebo malování. Protože by všechny své pocity ať už ty dobré nebo ty depresivní mohla
promítnout do svého díla.
Také si myslím, že by jí měl sociální pracovník pomoci najít skupinu lidí, která si prošla tím
stejným co Aneta. Bylo by pro ni dobré mluvit o svých pocitech a problémech s lidmi, kteří si
prožili to samé. Je to další možnost, jak klientce ukázat, že se to neděje pouze jí a není v této
situaci sama.
Na posledním sezení by měla Aneta se sociálním pracovníkem zhodnotit všechna předešlá
sezení a ohlédnout se na ten kus cesty, který překonala od prvního sezení. Měla by si uvědomit,
jakých cílů dosáhla, a jaké by chtěla ještě splnit, protože nesmíme zapomínat, že vše záleží na
ochotě a snaze dívky.

4. * Myšlenková mapa
Anotace:
Následný text vysvětluje, jak probíhá jedna ze stránek denní práce sociálního pracovníka. Jde o
to, co by měl znát, aby mohl pracovat a pomoci člověku s daným problémem. Tento odborný
text je pouze stručný, ve skutečnosti je toho mnohem více, co se musí pracovník naučit. Je tu
umístěna myšlenková mapa, která je důležitá pro terapii.
Klíčová slova:
logoterapie, klient, sociální pracovník, terapie, sebevražda, neziskové zařízení
Seznam použité literatury:
Frankl, Viktor Emil. Člověk hledá smysl: úvod do logoterapie. 1.vyd. Praha: Psychoanalytické
nakladatelství J. Kocourek, 1994. ISBN 80-901601-4-
1.Autor je odborníkem ve svém oboru.
2.Podle daného textu se i v dnešní době vyučuje. (i když byl vydán roku 1994)
3.Je použitá odborná terminologie.
4.Autorem zde používá odborné citace jiných odborníků.
5.Kniha je ve svém oboru celosvětově uznávána.
Ulrichová, M. Logoterapie jako prevence burn-out syndromu pro lékaře. Univerzita Hradec
Králové (Katedra kulturních a náboženských studií Pedagogické fakulty Vedoucí
pracoviště: PhDr. Tomáš Petráček, PhD., Th.D.) 2011, (3. 1. 2013). Dostupné z:
http://www.prolekare.cz/prakticky-lekar-clanek/logoterapie-jako-prevence-burn-out-
syndromu-pro-lekare-35011?confirm_rules=1
1.Článek je určený odborným lékařům.

5. 2.Jsou zde uvedené zdroje.
3.Je použita odborná terminologie.
4.Autorka je odbornicí ve svém oboru.
5.Jsou použitý grafy a názorné zobrazení.
http://www.prolekare.cz/prakticky-lekar-clanek/logoterapie-jako-prevence-burn-out-
syndromu-pro-lekare-35011?confirm_rules=1
1.Je zde uvedena autorka.
2.Její článek je podložen prací V. E. Frankla.
3.Jsou zde použité odborné termíny.
4.Článek není komerční.
5.Článek byl vydán v roce 2009, tak můžeme říct, že je ještě stále aktuální.