Otevrene problemy architektury elektronickeho zdravotnictvi
1. Otevřené problémy architektury
elektronického zdravotnictví
z pohledu technických (datových) standardů
Martin Nečaský, Ph.D.
necasky@opendata.cz
člen komise a pracovní skupiny IT a procesy
Matematicko-fyzikální fakulta
Univerzita Karlova v Praze
2. Obsah prezentace
• připomenutí projektu výměny zdravotnické
dokumentace
– z pohledu hodnotící komise, pracovních skupin a MZČR
• technické (datové) standardy v jednotlivých částech
architektury výměny zdravotnické dokumentace
– jako předpoklad výměny zdravotnických informací a jejich
vytěžování
• technické standardy pro propojování dat
– jako předpoklad (analytické) práce s různými zdroji dat v
prostředí elektronického zdravotnictví
3. Výměna zdravotnické dokumentace
• cílem je zefektivnit práci lékařů a dalším zdravotnickým
pracovníkům prostřednictvím elektronické výměny
zdravotnické dokumentace
• dokumentace musí být uložena v místě jejího vzniku
pod kontrolou poskytovatele, u kterého byla vytvořena
– cílem není vytvoření centrálního úložiště
• zabezpečený přístup k dokumentaci umožněn jen
oprávněným uživatelům (ošetřující lékaři, pacient, ...)
– jednotlivé přístupy jsou zaznamenávány
• zapojení a rozšíření služeb epSOS na úrovni ČR
– pacientské souhrny (datasety)
– elektronická preskripce a výdej léků na předpis v zahraničí
6. Standardizace rozhraní pro komunikaci
mezi IS a lokálními úložišti
• různé IS různých poskytovatelů komunikují
s lokálními úložišti
• je potřeba standardizovat komunikační
rozhraní pro výměnu metadat a samotné
dokumentace mezi IS poskytovatele a
lokálním úložištěm
• nutné, pokud se půjde cestou sdílených
lokálních úložišť zdravotnické
dokumentace
• nutné, pokud chceme zajistit elektronickou
dostupnost dokumentace malých
poskytovatelů, kteří svá úložiště
provozovat nemohou
7. Standardizace rozhraní pro komunikaci
mezi registrem a lokálními úložišti
• různá úložiště mohou být postavena na
různých HW/SW platformách
– řada úložišť již existuje (nemocniční, krajská,
...) a je nutné umožnit jejich využití
• registr potřebuje se všemi komunikovat
jednotně
– tj. budovat index a vyžádat dokumentaci
• je potřeba standardizovat komunikační
rozhraní pro výměnu metadat a samotné
dokumentace mezi registrem a lokálním
úložištěm
8. Standardizace metadat v registru
• registr k odkazované dokumentaci uchovává
metadata
– navíc k identifikátoru pacienta a samotného
odkazu
– identifikátor zdravotníka, datum a čas vytvoření,
typ dokumentu, ...
– rozsah metadat se odvíjí od požadavku na sílu
vyhledávání dokumentace v registru
• metadata v registru by měla být dostupná v
podobě dané vhodným datovým standardem
10. Výměna zdravotnických informací
• výše uvedená architektura zajistí pouze výměnu celých
dokumentů (např. v PDF či jiném obecném formátu)
• povede tedy k elektronické výměně dokumentů, ale
nepovede k plnému využití potenciálu elektronického
zdravotnictví
– výměna konkrétních zdravotnických informací a
vyhledávání v nich
• anamnéza, očkování, léky, diagnózy, klinické události, atd.
• např. při dlouhodobých bolestech břicha pacienta závěry
jednotlivých spec. vyšetř. (UZ, CT, kolonoskopie, gastroskopie, ...)
– vytěžování anonymizovaných a agregovaných informací ze
zdravotnické dokumentace
• analýzy, statistiky, predikce, optimalizace, hledání souvislostí a
podobností
11. Datové standardy pro zdravotnickou
dokumentaci
• předpokladem je důsledná aplikace technických
datových standardů
– záznam dokumentace ve strukturované strojově
zpracovatelné podobě
– sjednocení lékařské terminologie
• v ČR již takové datové standardy existují (DASTA), je ale
nutné je propojit s celosvětově používanými datovými
standardy
– např. HL7 či SNOMED-CT
• lze čerpat ze zahraničních zkušeností se standardizací
zdravotnické dokumentace
– příkladem je i pacientský souhrn v projektu epSOS
12. Systém správy standardů
• je nutné mít přehled o použitých datových standardech
a nomenklaturách
• je nutné datové standardy a nomenklatury
dokumentovat, sjednocovat (mapovat), dále rozvíjet a
udržovat
• konzistentní rozvoj a údržba standardů je netriviální
problém
– strukturování dokumentace a informací pomocí XML
standardů definovaných sadou XML schémat
– sémantická standardizace pomocí ontologií
– v případě požadavku na změnu je nutné lokalizovat místa
ve schématech, která je nutné změnit a ohlídat, co vše je
změnou zasaženo
14. MIS a Portál
• součástí projektu elektronického zdravotnictví je
kromě výměny elektronické zdravotnické
dokumentace také
– manažerský informační systém
– portál pro pacienty a lékaře
• oba budou pracovat s daty v prostředí
elektronického zdravotnictví, která je vhodné
kombinovat se souvisejícími daty (např.
demografická data ČSÚ)
• vhodných datových zdrojů je celá řada
15. Data v prostředí elektronického
zdravotnictví
• primární data
– agregovaná a
anonymizovaná data o
pacientech
– léky (SÚKL), nemoci
– NZIS, NRC, SZÚ
– pojišťovny, ...
• sekundární data
– ČSÚ, EuroStat
– ČSSZ, životní prostředí,
doprava
– WHO, OECD, ...
16. Standardizace dat a jejich propojování
• v tak velkém a
dynamickém datovém
prostředí není možné
vše dokonale
standardizovat
• je možná pouze
částečná standardizace
postupným mapováním
– „kousků“ dat z datových
zdrojů na společné
ontologie/slovníky
(např. SNOMED-CT)
– ontologií/slovníků mezi
sebou
17. Standardizace dat a jejich propojování
• data z většiny datových
zdrojů spolu souvisejí
• je potřeba také začít
přemýšlet o standardu
umožňujícím propojování
datových zdrojů
– explicitní zaznamenávání
souvislostí mezi daty v
jednotlivých datových
zdrojích
– v aplikačně nezávislé
formě tak, aby je bylo
možné využít v různých
aplikacích
Linked Data (= HTTP URIs + RDF)
18. LODD – Linking Open Drug Data
• http://www.w3.org/wiki/HCLSIG/LODD
19. BioPortal – The National Center for
Biomedical Ontology
• http://bioportal.bioontology.org/
• 329 ontologií/slovníků, 5.483.948 termů
• postupné linkování ontologií/slovníků i termů
20. Děkuji za pozornost
Martin Nečaský, Ph.D.
necasky@opendata.cz
777 603 621
Matematicko-fyzikální fakulta
Univerzita Karlova v Praze
