1. 1. Argumentace:
Téma spadá do mého oboru Sociologie. Jde o rozebrání
některých hlavních konceptů a srovnání základních myšlenek
stěžejních sociologických autorů. Text je založen právě na tomto
srovnání, přičemž je v poslední části textu podpořen příkladem.
Téma jsem si vybrala především kvůli tomu, že pro pochopení
sociologie jsou koncepty formulované Baumanem, Mayem a
Millsem stěžejní. Pochopení těchto konceptů dokazuji na aplikaci
na příklad. A jak zmiňuji i níže, jde o téma velmi aktuální.
2. Anotace:
Text se zabývá stručným vysvětlením základních konceptů
ve vybraných kapitolách knih Myslet sociologicky a Sociologická
imaginace. V první části jde o interpretaci kapitoly první zmíněné
knihy Jak vnímáme a zvládáme svůj život. Druhá část se zabývá
srovnáním této kapitoly s úvodní částí Sociologické imaginace. Ve
třetí části jsem pak aplikovala vybraný koncept, konkrétně teorií
velké skupiny a duševní separací.
3. Klíčová slova:
Předsudky, zdvořilá nevšímavost, typizace, interakce, empatie,
sociologická imaginace, absence hodnot, lhostejnost, extremismus,
velká skupina, média.
1

2. Nevidíme, neslyšíme - to není ideální řešení.
Kapitola knihy Myslet sociologicky, Jak vnímáme a zvládáme
svůj život, mě zaujala především proto, že je dle mého názoru
velmi aktuální. Předsudky nás pronásledují téměř na každém
kroku, typizujeme nám neznámé lidi, techniku zdvořilé
nevšímavosti využíváme až příliš často, zkrátka mi přijde důležité
se nad těmito věcmi zamyslet. A výklad této problematiky
Baumana a Maye mi přijde velmi trefný a efektivní. Pokusím se
jejich základní myšlenky dokreslit pomocí srovnání a uvedení
korespondujícího příkladu.
Měníme svou přirozenost
Sám fakt, že se každý den setkáváme s velkým množstvím
cizích lidí a procházíme mnoha interakcemi, naznačuje, jak složité
je chápat souvislosti kolem sebe. Dle Millse toho dosáhneme
uvědoměním si, kam vše patří a že i někdo jiný se nachází ve stejné
situaci. Podle Baumana a Maye je dnes složité někoho přesně
zařadit, protože mezi sebou sami mažeme hranice. Zatímco dříve
šlo dle vzhledu rozeznat, kdo je bohatý a kdo chudý, dnes náš
zevnějšek, jak už jsem zmínila výše, více schovává, než odkrývá.
Přispíváme k utváření historie, v tom se oba autoři shodují.
Baumann a May v tom vidí zbavování se odpovědnosti autorů,
kteří nemusí přemýšlet nad dopady svých rozhodnutí. Nevidíme do
budoucnosti, tendence předpovídání by byla dle Millse jen
deformací sociologie a nikam by nevedla.
Jistá empatie ke všem lidem je v Millsově představě nezbytná
pro „sociologickou imaginaci“ (Mills 2002: 9), zatímco v pojetí
Baumana a Maye se tato empatie odvíjí od toho, jak se tito lidé
posouvají na naší pomyslné přímce (od osobní známosti až po
sklon typizovat neznámého).
Mills sociology nabádá, aby pátrali v historii, v jiných
kulturách. Bauman a May se tam obrací, aby si všimli, jaké
odlišnosti jsou mezi námi. To, co bylo jednou pokládáno za
přirozené, dnes nepřetrvává a naopak to, co bylo nebo je
v některých kulturách tabu, my uznáváme.
2

3. Oba autoři se také zmiňují o lhostejnosti mezi lidmi. Zatímco
u Millse je tato lhostejnost způsobena absencí hodnot (Mills 2002:
15-16), Bauman a May ji vidí jako za nutnou daň za přepych zvaný
soukromí.
Neměřme dvojím metrem
Jako příklad bych chtěla využít vliv extremismu u nás.
Konkrétně jsem se soustředila na posuzování morálnosti činu dle
dvojího metru (což neplatí jen o extremistech).
Zpočátku jsem se zaměřila na Dělnickou stranu sociální
spravedlnosti, která je u nás jedním z hlavních mluvčích
extremismu. Na jejich webových stránkách mě ihned zarazilo
jejich prohlášení: „Programem DSSS je vytvářet demokratickou
společnost na principech sociální spravedlnosti, pro všechny
občany našeho státu, bez rozdílu rasy, věku a pohlaví.“ Tento
program se však dle zdravého rozumu příliš neslučuje s jejich
hlavním bodem programu - „strategií postupu proti
nepřizpůsobivému stylu života“. Nepřizpůsobivými bývají
označováni právě Romové. V mém příkladu jsou extremisté velkou
skupinou, imaginární komunitou. Jak jsem již psala výše, u
takovýchto skupin je potřeba ke vzbuzení loajality praktické
nepřátelství k jiné skupině, v mém příkladu to jsou Romové. Ti
jsou poté líčeni jako špatní lidé, kteří nemají žádné dobré
vlastnosti.
Nemusíme být pravicovými extremisty, abychom sdíleli
některé jejich názory. Romové jsou pro nás cizinci a my při
snahách nastolit status quo je, především duševně, separujeme. O
tom se tu ale rozepisovat nechci.
Dále se tedy budu věnovat právě posuzování předsudku.
Bauman a May říkají, že „předsudek znamená užití takových
prostředků, které by v rukou druhé skupiny zasluhovaly tvrdý
trest“ (Bauman, May 2004: 46). Pro znázornění takovýchto
prostředků použiji případ z roku 2009, kdy čtveřice radikálů
(„zúčastňovali se akcí radikálů a sympatizovali s nimi.“) hodila
zápalné láhve do domu, kde žila romská rodina a kde málem
uhořelo dvouleté dítě – Natálka (srov. Weikert 2011). Útočníci byli
3

4. potrestáni velmi vysokými tresty jako exemplární případy, ale my
jsme s odstupem měsíců dostali odpověď na to, co by následovalo,
kdyby Romové spáchali podobný čin (užili stejných prostředků).
Mířím tím k případu, kdy byl v Břeclavi (údajně) napaden
patnáctiletý Petr. Sice si celé napadení vymyslel, ale než to bylo
odhaleno, spustila se v Břeclavi vlna demonstrací, na internetu se
rozjely vulgární diskuse, rozbouření dosahovalo maxima. Romové
byli označováni jako bestie, agresoři a radikálové se začali chystat
k protestním pochodům a slibovali odplatu. Vše nakonec dopadlo
jinak, když se chlapec přiznal, že si zranění způsobil sám. (srov.
Švehla 2012) Role médií je obrovská, jak dokládá Kostlánův
článek (2012). Dále zmiňuje problematiku výzkumů na romské
téma, kde se právě ovlivnitelnost médii velmi projevuje. Např.
v tomto grafu, kdy vycházím z Kostlánova článku, ukazuji
procentuální výsledek jednoho výzkumu, který zjistil, že pouze
14 % dotázaných Čechů považuje soužití s Romy za dobré:
Graf 1: Soužití s Romy dle Čechů
Zde vidíme, jak nebezpečné mohou předsudky být, ať už pro
nás nebo pro ty, kdo jsou jejich předmětem. V tomto případě bylo
vše víceméně včas zastaveno, ale vždy tomu tak být nemusí.
Musíme se zkrátka naučit rozlišovat, kdy někoho posuzujeme
objektivně, a kdy je toto posuzování ovlivněno naším
nepřátelstvím. Není to jednoduché, ale je důležité pohlížet na
všechny lidi stejným způsobem - od Romů přes naše blízké až
k radikálním extremistům.
4

5. Použité zdroje:
Knihy
BAUMAN, Zygmunt a Tim MAY. Myslet sociologicky: netradiční uvedení do sociologie. V tomto
překladu přeprac. orig. vyd. 2. Překlad Jana Ogrocká. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, 239 s.
Studijní texty (Slon), sv. 30. ISBN 978-807-4190-261. s 41-57
Kvalita:
Autoři patří mezi významné sociology. Téma, kterým se v této práci zabývají, je současné a aktuální.
Představují některé základní sociologické koncepty. Zároveň nás seznamují se sociologickou
terminologií. Jejich výklad je jasný, efektivní a velmi čtivý.
MILLS, C a Tim MAY. Sociologická imaginace: netradiční uvedení do sociologie. 2. vyd. Překlad
Václav Dušek. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 310 s. Most (Sociologické nakladatelství),
sv. 2. ISBN 978-808-6429-939. s 7-30
Kvalita:
Mills je jeden ze základních sociologů. Četba této kapitoly je jakýmsi úvodem do sociologie. Tato
témata jsou nejzákladnějšími sociologickými koncepty, které jsou stále aktuální a funkční. Autor zde
prezentuje objektivní skutečnosti. Celý text je vystavěn na praktických příkladech.
Elektronické novinové články
ZELENÝ, Petr. Čtyři žháři z Vítkova si odsedí 20 a 22 let, potvrdil Nejvyšší soud. [online]. [cit. 2012-
12-12]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/ctyri-zhari-z-vitkova-si-odsedi-20-a-22-let-potvrdil-
nejvyssi-soud-pwd-/krimi.aspx?c=A111228_092119_krimi_zep
Kvalita:
Autor se zabývá mnoha rozličnými tématy, vystudoval žurnalistiku, tudíž ho považuji za erudovaného
ve svém oboru. Informace jsou aktuální spíše svou tematikou než datem (rok 2011). Článek je
objektivní a plní svůj zpravodajský cíl. Webová stránka je pravidelně aktualizovaná a odkazy funkční.
Vzhled považuji za přehledný a jasný.
ŠVEHLA, Marek. Strach nad městem: Brutální útok v Břeclavi zatím řekl víc o médiích než o
Romech. [online]. [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://respekt.ihned.cz/c1-55533050-strach-nad-
mestem
Kvalita:
Autor se problematice věnuje dlouhodobě, má četné zkušenosti vyplývající z dlouholeté činnosti
v redakci. Informace nám prezentované jsou aktuální, webová stránka je pravidelně aktualizována a
5

6. odkazy zde fungují. Poznatky jsou přesné, dalším znakem kvality je také objektivita. Vzhled stránek je
velmi přehledný a účelný.
Odborný článek
KOSTLÁN, František. Podle průzkumů nemají Češi rádi Romy. Mohou za to do velké míry média –
díl I. [online]. [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.romea.cz/cz/publicistika/komentare/podle-
pruzkumu-nemaji-cesi-radi-romy-mohou-za-to-do-velke-miry-media-dil-i
Kvalita:
Autor se tímto tématem zabývá dlouhodobě (tzn., že je erudovaný v oboru), o čemž svědčí i řada
dalších článků s podobnou tematikou. Informace, které získáváme, jsou aktuální, web je pravidelně
aktualizován a odkazy na něm funkční. Poznatky jsou přesné a troufám si říci, že i objektivní, i když
jde o velmi citlivé téma. O kvalitě svědčí také vzhled webových stránek, který mi přijde velmi
funkční.
6