O tom, či možno školstvo reformovať „zhora,“ alebo sa radšej treba vydať cestou zmenami škôl „zdola,“ prednášal dňa 8. novembra 2018 v Bratislave profesor Arnošt Veselý z Karlovej Univerzity v Prahe. Viac, vrátane videozáznamu, na www.noveskolstvo.sk
Project Restart 2024: Lenka Auerová - Budování holistické organizace
Arnošt Veselý: Reforma školstva zhora či zmena škôl zdola?
1. Reforma školstva zhora či zmena
škôl zdola?
8. novembra 2018
Nové školstvo, Bratislava
Verejná komisia pre reformu vzdelávacej politiky
Arnošt Veselý
Centrum pro sociální a ekonomické strategie
Fakulta sociálních věd
Univerzita Karlova
2. Otázky dnešní přednášky
• Proč jsou vzdělávací reformy tak populární?
• Proč (zpravidla) nevedou ke zlepšení?
• V čem spočívají úspěšné vzdělávací reformy?
• Seshora nebo zdola?
6. Efekty jsou nejasné …
Porovnání čtenářské gramotnosti v IALS (1998) a PIAAC (2012)
Zdroj: Straková a Veselý (2013)
-35
-30
-25
-20
-15
-10
-5
0
5
10
24 a méně
25-34
7. USA – National Assessment of
Educational Progress (NAEP)
Zdroj: NCES (2013)
8. Výsledky reforem – shrnutí
• Neexistuje nějaký jednoznačný, obecný trend
zlepšování vzdělávacích výsledků
• Celá řada reforem, bez valných a
jednoznačných efektů, a to i z hlediska cílů,
které byly stanoveny reformou (zvýšení
gramotnosti)
• Žádná intervence není jednoznačné – záleží na
implementaci v konkrétním kontextu
9. Proč?
• Nepodařilo se zajistit úspěch všech žáků, nejen
určité skupiny
• Nepodařilo se jim cílit na žáka, zlepšit způsob
výuky
• Nepodařilo se získat podporu klíčových aktérů,
zejména učitelů, ředitelů, rodičů a žáků
• Jiný kontext – digitální technologie, kulturní
změna
10. Vzdělávací reforma v Ontariu jako
příklad úspěšné reformy
• Přibližně stejný počet škol a žáků jako v ČR (v ON 4000
základních a 1000 středních škol; v ČR 4100 a 1400)
• Nesnadná skladba žákovské populace z hlediska inkluze
(27 % narozeno mimo Kanadu; jen oblast Toronta – 125
000 nových imigrantů ročně)
• Kontext: 1990 – 2003 – výrazně pravicová vláda, stávky
učitelů, zhoršení výsledků; 2003 - volby
Ministerstvo školství
72 školských volených rad
Ředitelé vzdělávání daného distriktu
Superintendenti
Ředitelé a zástupci ředitelů
11. Cíle reformy
1. zlepšení celkových výsledků žáků,
2. snížení nerovností v dosažených
výsledcích žáků
3. zvýšení důvěry veřejnosti ve veřejné
školy.
12. Co dokázali …
• Počet škol s velmi nízkými výsledky se
snížil z 20 % na 5 %
• Odchod mladých učitelů se snížil o
polovinu
• Výrazně se zvýšila důvěra veřejnosti ve
veřejné školy
• Předčasné odchody do důchodů se
radikálně snížily
15. Teorie změny Ontaria
• Jádro reformy musí spočívat ve zkvalitnění
výuky a zlepšení každodenních výukových
i řídích praktik ve škole a ve třídě.
• Všechny změny musejí být posuzovány
podle toho, nakolik pomohou učitelům lépe
vyučovat a žákům se lépe učit.
→ Zvyšování kapacit
→ Vůdcovství (Leadership)
16. Jak to dokázali?
• Řada dílčích iniciativ
• Zvyšování kapacit (capacity building)
• Podpora vůdcovství (leadership)
• Zvýšení financování (o 30 %)
• Zabránění rozptylování od zvyšování
kvality výuky a snižování administrativní
zátěže
17. Budování kapacit v systému
• Literacy and Numeracy Strategy (pro
základní školy)
– Vytvoření sekretariátu na ministerstvu školství,
skupiny přímo ve školách
• Student Success Strategy
– Každý distrikt dostal prostředky k najmutí
„Student Success Leader“ (na úrovni
superintendenta) – koordinace, podpora
inovací
• Profesní vzdělávání
– Místo nefunkčního „expertního modelu“→
„collaborative inquiry“ – setkávání učitelů
přímo v terénu, diskuse nad pracemi žáků
18. A jak je to u nás?
Ředitelé a zástupci ředitele v ČR – čas strávený jednotlivými
aktivitami. Rozdělení pracovního času v procentech
Zdroj: McKinsey & Company. (2010). Klesající výsledky českého základního a středního
školství: fakta a řešení.
19. Implikace pro nás
• Doplnění řídících struktur
• Zvyšování kapacit všech aktérů – prakticky
orientované profesní vzdělávání
• Podpora vůdcovství (leadership) na všech úrovních
• Podpůrná opatření – pomoc školám (ředitelům),
učitelům, žákům i rodičům
• Zvýšení role výzkumu a dat
• Propojování různých úrovní řízení
• Sdílení příkladů dobré praxe (síťování)
• Jen několik málo cílů a priorit
• Pozitivní přístup a motivace
20. Seshora nebo zdola?
Společné cvičení
Jak by, podle Vašeho názoru, mělo vypadat rozložení pravomocí a
odpovědností ve vzdělávacím systému na Slovensku:
1) Zachovat tak, jak to je
2) Přenést více pravomocí a odpovědností na školy a ředitele
3) Přenést více pravomocí a odpovědností na obce a kraje
4) Přenést více pravomocí a odpovědností na Ministerstvo školstva,
vedy, výskumu a športu SR
Slido.com
Kód: 1918
21. Autonomie škol: Procento rozhodnutí učiněných na jednotlivých úrovních řízení v
oblasti nižšího sekundárního vzdělávání (2011)
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
Netherlands
England
Estonia
Belgium(Fl.)
CzechRepublic
Hungary
Iceland
SlovakRepublic
Indonesia
Slovenia
Ireland
Australia
Scotland
Poland
Sweden
Chile
Denmark
OECDaverage
Korea
Italy
Israel
France
Austria
Belgium(Fr.)
Switzerland
Spain
Germany
Portugal
UnitedStates
Japan
Canada
Turkey
Mexico
Norway
Luxembourg
Greece
School Local
Regional or sub-regional Central or state
Source: OECD-INES Survey on Locus of Decision Making; OECD (2012)
22. Změna během posledního desetiletí
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
Netherlands
England
CzechRepublic
Belgium(Fl.)
Estonia
Hungary
SlovakRepublic
Iceland
Scotland
Sweden
Slovenia
Australia
Korea
Denmark
OECDaverage
Italy
France
Austria
Spain
Portugal
Germany
Japan
Turkey
Norway
Mexico
Luxembourg
2003 2007 2011
Source: OECD-INES Survey on Locus of Decision Making; OECD (2012)
23. Tři způsoby řízení školství
• Inženýrský model – „cukrátko a bič“
• Podnikatelský model – „nechte to být“
• Zahradnický model – „budování
kapacit“, podporovat, pomáhat a
pozitivně vést
Veselý, A. (2018). Tři způsoby řízení školství: inženýrství,
podnikání, nebo zahradnictví? Řízení školy, 11(1), 23 - 26.
24. Budování kapacit
Capacity building
• „Cokoli pomáhá lidem dělat jejich práci lépe“.
• Zvýšení kolektivní schopnosti zlepšovat
výsledky a snižovat nerovnosti.
• Zahrnuje rozvoj individuálních a kolektivních:
a) kompetencí,
b) zdrojů
c) motivací.
• Jde vždy o budování kapacit se zaměřením
na žáka a jeho výsledky (nikoli: BK per se)
25. Podpora …
• „Učitelé a ředitelé potřebují větší podporu a
jasné vedení, včetně standardů a hodnocení
znalostí a dovedností studentů.“ (McKinsey 2010:
31)
• „Proto nábor, růst a podpora vedoucích
pracovníků škol sehraje klíčovou roli při
vytváření a zachování efektivních hodnotících
postupů ve školách.“ (Zprávy OECD o hodnocení
Vzdělávání Česká republika 2012 : 41)
26. Podpora
• Hmotná podpora (finance, služby, věci)
• Informační podpora (rada, informace, školení,
poznatky …)
• Emocionální podpora (empatie, důvěra, přijetí ..)
• „Podpora společenství“ – přítomnost
společenství, pocit, že „někam patřím“
House (1981); Wills (1985) …
• Vytvoření dobrých podmínek
27. Formy budování kapacit a podpory
1. Kvalitní profesní vzdělávání, vzdělávání přímo v terénu
2. Kolegiální sítě a propojování (např. metodická sdružení
okolo předmětů)
3. Hodnotící zpětná vazba, podpora vzájemných hospitací
4. Mentoring a koučink (včetně například uvádějícího
učitele)
5. Vytvoření platformy (a její trvalá podpora) výměny
zkušeností a spolupráce
6. Personální podpora (pomocný personál, využití
studentů z pedagogických fakult)
7. Odpovídající nastavení zodpovědností a
„odbřemenění“
8. Tvůrčí volno
9. Trvalá spolupráce s odborníky mimo školu
28. Děkuji za pozornost
a něco dalšího ke čtení …
• Levin, B. (2008). How to change 5000 schools: A practical and positive approach for
leading change at every level. Cambridge, MA: Harvard Education Press.
• Levin, Ben. 2014. Celoplošné zlepšení vzdělávacího systému. Praha: Fakulta
sociálních věd. http://www.ucimekvalitne.cz/2014/wp-
content/uploads/2014/05/Celoplosne_zlepseni_vzdelavaciho_systemu.pdf
• Veselý, A. (2013). Vzdělávací reforma v Ontariu: kritické shrnutí a inspirace pro
vzdělávací politiku v ČR. Orbis Scholae, 7(1).
• Veselý, A. (2018). Tři způsoby řízení školství: inženýrství, podnikání, nebo
zahradnictví? Řízení školy, 11(1), 23 - 26. Též na:
https://www.eduin.cz/clanky/rizeni-skoly-tri-zpusoby-rizeni-skolstvi-inzenyrstvi-
podnikani-nebo-zahradnictvi
• Whelan, F. (2009). Lessons learned: How good policies produce better schools.
London: Fenton Whelan.
Kontakt: Arnošt Veselý, veselya@fsv.cuni.cz
Notes de l'éditeur
V posledních dvaceti či třiceti letech většina zemí výrazně reformovala své vzdělávací systémy. Měnilo se financování, celá organizace systému, kurikulum, zavádělo se testování atd. Zejména pak došlo k výrazné decentralizaci.
Publikace OECD Making Reforms Happen z roku 2015 uvádí, že v zemích OECD v letech 2008-2014 v zemích bylo realizováno 450 větších či menších reforem
Ze vzdělávacích reforem se stala trochu mantra. Příklad jednoho úředníka, který mi s vážnou tváří sdělil, že smyslem našich reforem je reformovat …
Nepřekvapuje, že s počtem reforem roste také skepse ohledně možnosti cokoli reálně reformovat. Reformy se stávají i vděčným terčem vtipů
Známý je výrok jednoho jednoho ředitele, že vzdělávací reformy jsou jako Londýnské autobusy – nevadí, když nějaký ujede, za chvíli pojede další
To, že změn je hodně, ale reálných efektů málo se stalo terčem vtipů i našich humoristů
Jedním z hlavních cílů těchto reforem bylo a je zlepšení vzdělávacích výsledků tak, a to zejména ve čtenářské a matematické gramotnosti. Podívejme se tedy nyní na to, nakolik tyto reformy byly úspěšné. Je pravdou, že čtenářská či matematická gramotnost se skutečně zvýšila?
Co nám říkají data? Podívejme se nejdříve na data z výzkumu PISA.
Data, která máme k dispozici ukazují, že některé státy se zlepšily, jiné zhoršují. Ale celkově můžeme říci, že neexistuje jednoznačný trend zlepšování vzdělávacích výsledků. A to ani dokonce, pokud užijeme měření zastánců těchto reforem.
Podívejme se nyní na výzkumy gramotnosti dospělých PIAAC a SIALS. Jde o dva rozsáhlé výzkumu tzv. funkční gramotnosti dospělých, na populaci 16-65. Je možné podívat se na jednotlivé věkové kohorty v jednotlivých zemích. Výzkum SIALS byl uskutečněn v roce 1998, výzkum PIAAC pak v roce 2012. Tedy po 14 letech.
Pokud se ale podíváme na výsledky těchto reforem.
Dalo by namítnout, že efekt reforem se může promítnout až během delšího času. Protože údaje za většinu zemí nejsou dostupné, podívejme se na Spojené státy americké, kde se vzdělávací výsledky zjišťují již dlouhou dobu
Výsledky National Assessment of Educational Progress, i zde vidíme, že alespoň u kohorty 17letých není nějaký zřejmý pozitivní trend.
Výdaje na vzdělávání se během této doby zdvojnásobily, a to i po očištění o inflaci
Problém metodologie. Měření, testování … Obrovská variabilita v datech.
Co tím chci říci:
Žádný zázračný lék neexistuje. Neexistuje nějaký jediný nástroj či opatření na systémové úrovni, které by jednoznačně vedlo ke zlepšení vzdělávacích výsledků, například zavedení plošného testování, decentralizace, přeměna, které by automaticky mělo nějaké žádoucí efekty. Ač to politici neradi přiznávají, nic takového nemáme.
Tyto reformy měly spíše omezené a někdy dokonce negativní efekty. Ukazuje se, že žádný svatý grál vzdělávací politiky neexistuje. Neexistuje jedno jednoznačné opatření. Představy se ukázaly jako značně naivní …
Přes všechnu to obrovskou snahu, kterou jednotlivé vlády věnují reformě vzdělávacích systémů, výsledky těchto reforem jsou přinejmenším, neuspokojivé.
Nicméně podívejme se poněkud podrobněji na to, proč tyto reformy nebyly úspěšné.
Zlepšit výuku v 80.000 třídách není nic jednoduchého
Hattie: 50 % žák, 5-10 % rodiče, 5-10 % škola, 5-10 % spolužáci, až 30 % vysvětlují učitelé
V důsledku těchto zjištění vlády, alespoň ty přemýšlivé, postupně přehodnocují své vzdělávací politiky. A snaží se vzdělávací reformy založit na poněkud jiných předpokladech a myšlenkách. Zatímco dříve byly reformy založeny na předpokladu, že změníme-li makrostruktury, změní se automaticky i procesy způsoby výuky.
Tradiční formy nástrojů a regulace jsou doplňovány novým opatřeními, které jsou více „měkké“. Podívejme se na příklad, který je v mnoha ohledech považován za vzorový.
Kvantitativní průzkum u více než 650 ředitelů a 450 zástupců ředitele s cílem zjistit, kolik času věnují
jednotlivým činnostem).
INES – zjistit dodělat …
Je potřeba kombinovat přístup shora a zdola.
Pro zjednodušení budu hovořit pouze o třech modelech.
Postupně se tak začala měnit samotná filosofie, či chcete-li „logika“ vzdělávací politiky. Ukázalo se, že úspěšné systémy dělají mnohem více než že provedou nějakou jednorázovou změnu (například, že zavedou testování), totiž že mají různé mechanismy, kterými podporují své učitele a ředitele k tomu, aby mohli dělat svoji práci co nejlépe).
Vraťme se ale nyní k samotným pojmům a zkusme se zamyslet nad tím, co přesně znamenají. Začněme u pojmu „capacity building“.
Podobně jako jiné jazyky, ani čeština nemá vhodný ekvivalent tohoto anglického pojmu. Do češtiny se někdy překládá jako „budování kapacit“ či „vytváření schopnosti“. Anglický termín capacity je mnohoznačný a znamená jak kapacitu (např. budovy), schopnost (např. tvůrčí), tak výkonnost (např. podniku). Všechny tyto významy se v sousloví capacity building často míchají. Capacity building tak má kvantitativní dimenzi (např. rozsah pomoci školám), tak kvalitativní (zlepšení schopností, znalostí a dovedností všech zúčastněných aktérů). Má také jak individuální aspekt (tj. jde o „kapacitu“ každého jednotlivce nebo organizace), tak kolektivní (jde o kapacitu celé sítě aktérů a jejich vzájemné propojení). Pojem „kapacita“ je tedy sice možné méně libozvučný než „schopnost“, ale více odpovídá anglickému capacity. Navíc i v češtině je termín „kapacita“ někdy chápán jako „souhrn vlastností a rysů osobnosti, které jsou podmínkou k úspěšnému výkonu určité činnosti, funkce či povolání, (znamenající) něco obsáhnout, zvládnout v daných podmínkách, vykonat“ (Pernica 2011). Proto dáváme přednost překladu „budování kapacit“.
Další pojem, který úzce souvisí s budováním kapacit je „podpora“. Možná je srozumitelnější pojem než budování kapacit. Navíc je vždy potřeba říci komu je podpora směrována. Snad také proto je tento pojem častěji užíván, alespoň v České republice. (Na straně druhé „budování kapacit“ odkazuje k dlouhodobému, nikdy nekončícímu procesu, zatímco podpora může být někým chápána jako jednorázová či jednostranná). Nechci zde provádět jazykový rozbor. Daleko podstatnější je samozřejmě reálný obsah. I když to, jak věci pojmenujeme, má také svoji roli.
Nejdříve trochu obecné vymezení z literatury …
Můžeme ovšem vyjít z obecnějších podkladů a vymezení sociální podpory. Toto je termín běžný především v sociální epidemiologii. Zde je sociální podpora vnímána jako jeden z hlavních mechanismů, jehož prostřednictvím sociální sítě snižují stres a v důsledku toho pak zlepšují zdravotní stav. Do češtiny se ovšem v epidemiologii překládá social support jako „sociální opora“ (Kebza 2005: 151).
House (1981) například rozlišil emocionální podporu, instrumentální podporu, hodnocení (appraisal) a informační podporu.