Článek z https://pravydomaci.cz o výrobě knihy Sláma v botách 2 https://blog.tomashajzler.com/clanek/krest-slamy-v-botach-2 https://blog.tomashajzler.com/clanek/odevni-branze-prechazi-na-biobavlnu-energeticka-na-obnovitelnou-energii-automobilova-na-elektromobily-a-co-ta-knizni

1. 54 | Pravý domácí časopis
Jak jsme vyráběli
nejekologičtější knihu
Text: Veronika
Kyčera Kučerová
slamavbotach.cz
Moje první knížka, Sláma v botách, měla hráškově zelenou obálku a děj se točil
kolem bio pěstování. Sama knížka ale moc bio nebyla. Měla tvrdé desky s přebalem
a uvnitř barevné fotky na křídě. Brzy mě tohle plýtvání začalo mrzet. Takže když
jsme se loni s nakladatelstvím Peoplecomm rozhodli vydat volné pokračování,
Slámu v botách 2, domluvili jsme se, že tentokrát budeme na přírodu myslet na prv-
ním místě. Vyrobíme nejekologičtější knihu v Evropě! A tak začalo dobrodružství.
v Evropě

2. Pravý domácí časopis | 55
Ekologie se v knižní branži zatím moc neřeší, přitom přírodě
i lidem můžou knížky škodit jako kterékoliv jiné odvětví. Je-
nomže zatímco potraviny už mají svoje bio, energetika obno-
vitelné zdroje, oděvy biobavlnu a automobilky elektřinu, na
knižním trhu nic nového. Jen výjimečně narazíte na nějakou
certifikaci papíru. Ale co dál?
Knižní byznys funguje podobně jako móda na principech „fast
fashion“. Nakladatelé chrlí mraky „bestsellerů“, z nichž ale až
jedna třetina končí nepoužitá ve sběru nebo na skládce. Vše
se tiskne na nový, bělený papír, a kéž by šlo jenom o ten. Jak
se dozvídám od Bedřicha Uzla z knihárny Beta Servis, kde
necháváme vázat Slámu v botách 2, knihy jsou dnes běžně
lepené karcinogenními lepidly, tištěné neméně toxickými
barvami mají laminované obálky a přebaly (takže bez mož-
nosti recyklace) a do našich obchodů putují přes půlku světa,
protože, ano, i české knížky se někdy vyplatí tisknout v Číně.
Schválně se podívejte u nových knih do tiráže. A když už se
jich tolik vyrobilo, obchodníci nám je musí důmyslně natlačit
domů pomocí slev a další manipulace. To vážně nezní moc
zeleně.
Když jsem viděla, jak ohromnou „hromadu papíru“ představu-
je náklad osmi set výtisků mé první Slámy v botách, došlo mi,
že i tady bychom měli myslet na udržitelnost. Protože knížka
není jenom papír. Knížka má měnit svět k lepšímu. Ne ho
devastovat! A tehdy se mi ozval Tomáš Hajzler, že další Slámu
vydáme spolu a že má plán…
Nový záměr: neplýtvat
Nakladatel Tomáš Hajzler měl o knize jasnou představu. Už
čtyři roky se jeho nakladatelství Peoplecomm snaží stát tím
nejekologičtějším v Evropě. Je součástí hnutí Slušná firma
a One Percent for the Planet (dobrovolné danění neziskov-
kám) a od loňského roku dokonce měří u svých knih emise
CO2
. Nic z toho by dělat nemuseli, ale chtějí. Vydávají totiž
knížky, které jim samotným změnily život, a jednou z nich
byla v roce 2016 Domácnost bez odpadu. Skutečný bestseller
o zero waste (bezodpadovém) životě, který vám navždy otevře
oči, v čem vaše domácnost zbytečně plýtvá. Tomáš se rozhodl
neplýtvat ani ve svém vydavatelství. A tak byla kniha Domác-
nost bez odpadu první, kterou vydal už s novým záměrem
a nové podobě – aby představovala co nejmenší zátěž pro
planetu. Od té doby o to usiluje u všech knih svého minivy-
davatelství. S každým titulem přicházejí vylepšení a Sláma
v botách 2 je poslední experiment. Proto jsme na výsledek
všichni zvědaví.
Papír versus e-pokrok
Má-li být kniha ekologická, první otázka, kterou si musí
zodpovědný nakladatel (i autor) položit, zní: „Mám to vůbec
vydávat?“ Knížek vychází strašně moc, a kde je nadbytek,
tam se tlačí cena dolů a knížky se musí na pultech točit.
People­comm to řeší po svém. Nevydávají kdeco a své knížky
prodávají napřímo na „svých místech“ nebo online. Díky tomu
nemusí tisknout v Číně, poptávat nejlevnějšího grafika nebo
vyjednávat s autorem, že mu knihu vydají za všimné, které
nestojí za řeč.
Je tu ale ještě jiná varianta. E-book. Má mnoho zastánců
a ekostopa čteček a serverů plných dat může být opravdu
nižší oproti knížkám rozesílaným po jednom kuse „pépéelky“
ke čtenářům. Je ale pořád spousta lidí, kteří si knížku v e-
-podobě nepřečtou, a obávám se, že taková je většina mých
starších čtenářů-zahrádkářů. (Vlastně ani já e-booky moc
nečtu. Prožitek při čtení z papíru je prostě hlubší a před růz-
nými obrazovkami trávím už takhle příšerně moc času.) Mám
babičkám a „strejcům“ na autorských čteních nabízet místo
knížek odkaz ke stažení do Kindlu? A když jsme u toho, kde,
z čeho a kdo takový Kindle vyrábí, jaká je jeho životnost a co
s ním bude, až doslouží nebo čtenář zatouží po vymakanějším
modelu s větší paměťovou kartou? Vím, že by mi to vrtalo hla-
vou. A tak se s vydavatelem rozhodneme pro starou dobrou
„hromadu papíru“ a zkusíme ji prostě udělat co nejvíc zelenou.
Příběh pětihvězdičkového papíru
Při vydání se zaměřujeme na několik parametrů: kvalita
a množství papíru, kvalita a množství tiskařské barvy, formát,
jak bude knížka držet dohromady (vazba, lepení) a jak ji s co
nejmenší CO2
stopou dostat z mého počítače do tiskárny, do
knihárny, zpět k vydavateli a odtamtud ke čtenářům. A jak
přitom napáchat co nejmíň škod i na vlastním zdraví, tj. aby
knížka vznikala bez stresu, za dne, nikoliv v noci kvůli honění
termínů.
Když se řekne „ekokniha“, asi každého jako první napadne
recyklovaný papír. Zašedlý, chlupatý, ale aspoň levný. Pravda
je ale složitější. „Existují i svítivě bílé papíry s ekocertifikací,
na kterých vůbec nepoznáte, že jsou recyklované,“ vysvětluje
První a druhá kniha
V knihárně Beta servis
ji poprvé držím v ruce.

3. 56 | Pravý domácí časopis
mi grafik a vedoucí digitální tiskárny Petr Hanuš. „Nabídka
recyklovaných papírů ale není široká, a když potřebujete
archy pro ofsetový tisk, není moc z čeho vybírat.“ Onen zářivě
bílý CO2
neutrální papír se například vyrábí jen do velikosti
A3 („a navíc by lidi stejně nevěřili, že je eko“). Tabu je i obálka
ve vysokém lesku či matu (rovná se laminování plastem),
nedejbože s nějakými efektními kovovými písmeny, která by
se razila přes plastovou fólii.
Petr nakonec vybírá na obálku recykarton, který má čtyři
ekohvězdičky z pěti, a dovnitř papír, který má dokonce všech
pět hvězd. Co to znamená? Při hodnocení ekoodpovědnosti
papírů se sledují parametry jako původ vláken a výrobní
proces. Jednu hvězdičku má papír bez environmentální garan-
ce, dvě hvězdy získá papír s certifikací PEFC nebo FSC, na tři
hvězdy musí navíc splňovat normu ISO 14001, na čtyři hvězdy
být buď recyklovaný, nebo mít EU Ecolabel a na pět hvězd
musí splňovat úplně všechno. Nám chybí hvězda za FSC.
„Podle tohoto ukazatele se dá dohledat přesný kus lesa, odkud
pocházelo dřevo na daný papír, a všechny články ve výrobě
knihy pak musejí mít certifikaci taky, tedy i obchod s papírem,
tiskárna a knihárna. Je s tím ale šílená byrokracie, která jde
trochu proti ekologické myšlence. Osobně FSC za tak vý-
znamné kritérium nepovažuju. Zamezuje černému obchodu
s papírem, který v Česku ani zemích západně od nás rozhodně
neexistuje,“ uklidňuje mě Petr Hanuš, že mě chybějící hvězda
nemusí mrzet. Ty ostatní jsou z jeho pohledu důležitější. Tře-
ba jaký druh recyklovaného papíru použijeme.
„Nejčistší je recypapír z odřezků a odpadu papíren, který
může získat i certifikaci FSC. Když se recykluje už použitý sbě-
rový papír – jde to celkem až sedmkrát – musí se přidat i urči-
tý podíl nových vláken, jinak by chemie při výrobě bylo moc
a nevyplatilo by se to ekologicky ani ekonomicky,“ vysvětluje
mi grafik. A tím se dostáváme k ceně. S výrobou recyklova-
ného papíru je víc práce, a to ho prodražuje, přestože vstupní
surovina je levnější. Cena tedy vychází v lepším případě
nastejno a pro nakladatele z toho žádná úspora nekouká,
přestože čtenář může papír vyhodnotit jako úsporné opatření.
Jde ale jen o šetření planety, nikoliv kapsy nakladatele.
Barva, která se dá sníst
Tisknou-li se knihy (vizitky, letáky…) v malém objemu, ofse-
tový tisk se nevyplácí a tiskne se na laserových produkčních
tiskárnách. „Jaká barva je v toneru, v tomto případě neovliv-
níte. Žádný hit to ale nebude, protože odpadní nádoby musí
tiskárna odevzdávat výrobci; do běžného odpadu nesmějí pro
svou toxicitu. V naší tiskárně teď nově přecházíme na tonery
s biomasou, které jsou celkově šetrnější. Není to ale standard
všude,“ uvádí grafik Petr. Při ofsetovém tisku už si zadavatel
může použité barvy vybírat a místo syntetických volit šetrněj-
ší, nebo dokonce takové, které jsou schválené pro styk s po-
travinami. Takovou barvu vybíráme pro Slámu 2. Skvěle drží
na papíře, neodírá se (to je u obalů potravin důležité) a děti se
mi neotráví, když náhodou pár stránek ožižlají. A cena? Proti
syntetice o něco vyšší. Ve jménu co nejnižší CO2
stopy se mu-
sím vzdát barevných fotek – zvyšují materiálovou náročnost.
Od toho máme ale šikovnou grafičku, aby i černobílou knihu
udělala poutavou a krásnou.
Jdeme do vazby aneb
necháváme se zašít
Největší haló se strhne kolem hřbetu knihy. Počínaje Do-
mácností bez odpadu přešel Peoplecomm na šitou vazbu V4
s odhaleným hřbetem, což je velmi, veeelmi neotřelé řešení.
Eliminuje jedovatá lepidla a papír na hřbetu, ale knížka může
působit – a spousta čtenářů to tak vnímá – jako vadný kus.
Proto Peoplecomm stále řeší, jak dát najevo, že tahle vazba
je přednost, nikoliv chyba. U mé knihy proto na šitý hřbet
tiskneme podtitul knížky a napjatě čekáme, jak čtenáři zarea­
gují tentokrát. Hned několik grafiků nám v oborové diskuzi
vytkne, že knížka s odhaleným hřbetem působí levně. Což je
paradox, protože šitá vazba je proti lepeným paperbackům
řádově dražší. „Nejsme zatím na takový typ hřbetů zvyklí. Po-
Křest knihy v Lounech

4. Pravý domácí časopis | 57
prvé ho po nás chtěl před čtyřmi lety klient z Francie a doteď
se s takovým zadáním setkávám okrajově, i když tedy čím
dál častěji,“ dodává k vazbě knihař Uzel a i na něm jde znát,
že tvrdé desky jsou mu milejší. Leč výhodu proti lepeným
paperbackům vnímá. „Hotmelt i PUR lepidla jsou roztavené
jedovaté plasty, jejich vdechování je potenciálně karcinogen-
ní,“ vysvětluje. Naši sešitou knihu stačí zajistit disperzním
(vodouředitelným) lepidlem z bramborového škrobu a může
zamířit na ořez.
I když jsme zvolili co nejekonomičtější formát, neexistuje
technologie, aby ořez nebyl nutný. A tak se Slámě 2 řeže
z každé strany centimetrový okraj; u jiného formátu by to ale
bylo mnohem víc. „Týdně vyprodukujeme několik kontejnerů
takových odřezků,“ krčí rameny knihař Uzel s tím, že knihárna
musí mít smlouvu s firmou, která odřezky vykupuje. „Vyrábějí
se z nich třeba obaly na pizzu, toaletní ruličky, kartony. Akorát
o to přestává mít zájem Čína, takže asi začne být s odbytem
problém,“ informuje mě.
Mise splněna?
Zbývá dořešit logistika. Knihu si během tvorby předáváme
po mailech, tiskárnu máme v Turnově a knihárnu v Libeři
jen pár kilometrů od sídla Peoplecommu. Křtíme ji u mě
v Lounech a pak ji po městě pěšky roznáším do obchůdků.
Z pražského skladu ji zase rozesílá nakladatel balenou do
odpadových papírů z tiskárny.
Při výrobě se nakonec nejvíc prohřešíme sami proti sobě.
Dojde na tu noční práci a stres kvůli termínu. Dostávám totiž
strach, že navzdory veškeré péči, kterou jsme knize věnovali,
ji budou lidi kupovat hlavně jako vánoční dárek. Proti první
knize je dražší (taky je ale výrazně delší!), a přitom ten našed-
lý papír, černobílé fotky, odhalený hřbet… Pochopí, oč jsme se
snažili?
„Musí. Já svou misi nemůžu vzdát,“ říká mi Tomáš Hajzler
a nahrává na knižní téma osvětové video na YouTube. Já se
zase rozhodnu napsat tenhle článek. Při vzniku své knížky
jsem se o knižní branži hodně dozvěděla, takže nelituju žád-
ného našeho kroku. Snad jen té vánoční honičky; knížka se
nakonec prodává dobře i po svátcích.
„Otevřeli jsme dveře do světa ohleduplného knižního pod-
nikání, kde jsme ale zatím sami. Jdeme cestou pokus–omyl,
hledáme, zkoušíme, jsme za podivíny. Ale můžeme se podívat
sobě i svým dětem do očí, protože jsme udělali maximum, aby
naše knihy neničily přírodu a lidské zdraví,“ dodává naklada-
tel Tomáš a já s ním souhlasím. Naše úsilí za to fakt stojí.
P.S.: Víc o ohlasech na Slámu v botách 2 najdete na mém
blogu nebo sociálních sítích. O ekologii knižní branže zase
v Tomově videu „Změňme knižní branži: O tom, co pro to dě-
láme s Peoplecommem“. Naše úsilí můžete podpořit nákupem
knížek Peoplecomm nebo tím, že o nich řeknete dalším lidem.
Děkuju za celý „slaměný“ tým.
Jak podpořit čistší knížky
• Dejte nakladatelům najevo, že oceníte, když začnou
snižovat CO2
stopu svých titulů.
• Omezte nákup knih vytištěných v Číně.
• Kupujte knížky, ke kterým se chcete vracet nebo
víte, že si je přečtou i vaši přátelé. Podpořte lokální-
ho autora, malého knihkupce nebo nakupujte přímo
u nakladatele. Nerozhodujte se podle ceny nebo
výše slevy.
• Nakupujete-li online, všímejte si, v jakém obalu
kniha přišla. Preferujte prodejce, kteří používají
recyklované kartony bez bublinkových fólií apod.
• Choďte do knihovny. Oblíbeného spisovatele pod-
pořte na besedách nebo autorských čteních.
Hřbet knihy je
opravdu nezvyklý
Nakladatel Tomáš Hajzler
a Veronika Kyčera Kučerová