2. 1 0 0 8 6 1 . . . . . 666.29.056
československá socialistickÁ
REPUBLIKA
Vydáno 15. srpna 1961 vyloženo 15. srpna 1858
PATENTNÍ spis č.
100661
Třída 48 c, 20ì
Právo k využití vynálezu přísluší státu podle 3 odst. 6 zák. .
34/1957 Sb.
JULIUS STANĚK, MĚLNÍK
Způsob výroby boritotitanovýchfrit pro bílé smalty
Přihlášeno 23. července 1956 (PV 2520-56). Platnost patentu od 23.
července 1956
Byly známy boritotitanové frity pro bílé smalty a způsob jejich výroby, a to též z kmenů,
obsahujících živec, znečištěný kysličníkem železitým. Také bylo známo přidávat do
kmene látky, jako kysličník hlinitý, kysličník kobaltitý nebo kobaltnatý, molybdenan
amonný aj., za účelem odstranění nažloutlého až hnědavého zabarvení smaltů,
vyrobených z těchto frit. Tak např. v patentním spisu USA . 2514 855 se mluví o
odstranění uvedeného zabarvení přísadou jednoho z prvků: tantalu, niobu nebo
wolframu, v takovém množství, aby celkový obsah těchto prvků činil nejméně asi ,1%,
přičemž přísady, jimiž se tyto 10 prvky vnášejí, nemají obsahovat chrom, železo a jiné
nečistoty.
Při použití živce s obsahem ,4% Fe2O3 a vyšším se toto zbarvení přísadou kysličníku
kobaltu nebo molybdenanu amonného, samotných nebo ve směsi, do smaltářského

3. kmene ani zvýšením obsahu kysličníku hlinitého ve kmenu, zejména, při vytavování
boritotitanových frit pro bílé smalty na diskontinuálních vanových pecích vytápěných
surovým , generátorovým plynem z hnědého uhlí, nedalo zcela odstranit, resp.
smalty takto vyrobené neměly stálost barvy při vypalování.
Vynálezem se řeší odstranění tohoto nažloutlého až nahnědlého zabarvení, smaltů z
uvedených frit vyrobených za uvedených podmínek, a 20 to tak dokonale, že vypálené
smalty jsou jasně bílé, po případě až s odstínem do modra. : : . . . . Předmětem
vynálezu jest způsob výroby, boritotitanových frit pro

5. 70
tého odstínu.
jasně bílé smalty bez šedého a žlutého odstínu, pomocí barvítka z kysličníku
hlinitého a kobaltnatého a samostatného molybdenanu amonného. Složení
barvítka jest 4 váhové díly kysličníku hlinitého a 1 váhový díl kysličníku
kobaltnatého:
Přídavkem nepatrného množství popsaného barvítka a samòstatné- : ho
molybdenanu amonného do smaltářského kmene lze posunout přirozený žlutý
odstín boritotitanových smaltů do oblasti jasně neutrální bělosti, případně až do
modrobílého odstínu. .
Přídavné množství barvítka a samostatného molybdenanu amomného, které
je potřebné k dosažení jasně bílého odstínu, činí nepatrný
zlomek váhového podílu smaltářského kmene a pohybuje se podle po
žadovaného odstínu kolem ,015% barvítka a ,015% samostatného molybdenanu
amonného. Je-li to žádoucí, lze zvýšit celkové množství těchto přísad až na ,5%.
Účinnost směsi obou přídavných komponentů je obdobná, jako použití šmolky při
praní bílého prádla k odstranění žlu
Jest známou skutečností, že výroba boritotitanových frit je velmi
choulostivá na barevný odstín smialtu a vyžaduje mimořádnou péči a
pozornost, během tavicího procesu. Jasně bílých odstínů smaltu, bez krémového nebo
žlutého zabarvení nelze při obvyklém složení smaltář- ského kmene dosáhnout, neboť
smalty z boritotitanové frity vykazují přirozený nažloutlý odstín. Intensita tohoto
nežádoucího žlutého zabarvení smaltů z boritotitanových frit kohísá podle složení
smaltářského kmene, způsobu tavby na rotačních, kontinuálních nebo diskontinuál
ních vanových tavicích pecích.Dále na druhu použitého paliva, na ta
vicím prostředí, zda oxydační nebo redukční a konečně na struktuře rekrystalisovaného
kysličníku titaničitého, skupiny anatasové nebo rutilové. Krémové až nažloutlé
zabarvení stoupá též podle množství titanové běloby, obsažené v smaltářském kmenu.
Pohybuje se proto obsah kysličníku titaničitého u takových boritotitanových frit nejvýše
kolem 18%, počítáno podle oxydického složení.
Předmětným způsobem lze vyrábět boritotitanové frity pro jasně. bílé smalty bez
žlutého odstínu i při 20% a více kysličníku titaničitého obsaženého v tavenině frity.
Těchto mimořádných výsledků lze dosáhnout stejně úspěšně i na diskontinuálních
vanových pecích, vytápěných nečištěným, surovým generátorovým plynem z hnědého
uhlí, což

6. předtím nikdy dosaženo nebylo.
Dále lze předmětným vynálezem vyrábět boritotitanové frity pro jasně bílé
smalty s přídavkem až 20% váhových podílů draselného živce ·
s obsahem ,4% kysličníku železitého a vyšším do smaltářského kmene.
Průměrné složení vyznačeného živce vykazuje 66% kysličníku křemičitého,
19% kysličníku hlinitého, 10% kysličníku draselného, % kysličníku sodného
a kromě ,4% kysličníku železitého menší podíly hořčíku
a vápníku. Tímto opatřením lze např. použít draselného živce s obsahem
,4% Fe2O3 a vyšším, těženého v Dolním Boru, který se nehodil pro titanové frity,
neboť zbarvoval bílé smalty do žluta. Popsaný přídavek barvítka a molybdenanu
amonného nežádoucí zabarvení zamezí.
Vnášením předmětného množství draselného živce do boritotitanových frit
nastává technické zlepšení oproti dnešnímu stavu tím, že zlepšuje technologické
vlastnosti småltu a zejména příznivě ovlivňuje zpracovatelnost smaltářské břečky
tím, že se stejnoměrně rozlévá a netvoří shluky. Stejnoměrné rozlévání břečky
umožňuje smaltování nejtenší vrstvou polevy, čímž se dosáhne
nejhospodárnějšího využití vydatnosti boritotitanových smaltů. Tenká vrstva
smaltu zkvalitňuje výrobky zvýšením odolnosti proti nárazu, náhlým tepelným
změnám a zlepšuje průstup tepla při vaření. Draselným živcem přichází do
boritotítanové frity

8. 110
kysličník hlinitý a alkálie bez vázané vody, což jest zlepšení oproti po
užívání hydrátu hlinitého, dusičnanu draselného a sodného, neböť na
stává zkrácení tavicí doby. -
Příklad oxydického složení smaltářského kmene boritotitanové frity za použití
barvítka ze 4 váhových dílů Al2O3 a 1 váhového dílu CoO, molybdenanu amonného a
draselného živce, těženého v Dolním Boru:
Popsaný. nový způsob výroby boritotitanových frit pro jasně bílé smalty, bez
šedého a žlutého odstínu, umožňuje jejich tavení i na diskņntinuálních vanových pecích,
vytápěných surovým, nečištěným generátorovým plynem z hnědého uhlí, a to při
zachování nejvyšších jakostních vlastností. · -
Kryvost smaltu z takto vyráběných boritotitanových frit vykazuje značně
vysoké hodnoty, a to při spotřebě 250 až 300 g smaltu na 1 m2 smaltované
plochy. Kromě toho smalty z takto vyrobené boritotitanové frity vlastní dobrou
stálost při vypalování a nejsou tak citlivé na rozdílné vypalovací teploty jako jiné
titanové smalty. .
Předmět patentu
Způsob výroby boritotitanových frit pro bílé smalty, při němž je součástí
smaltářského kmene živec znečištěný kysličníkem železitým a při kterém se k
odstranění nažloutlého až hnědého zabarvení smaltu přidává do kmene kysličník
hlinitý, kysličník kobaltnatý a molybdenan amonný, vyznačený tím, že se použije
živce s obsahem ,4% a vyšším kysličníku železitého spolu s barvítkem složeným
ze 4 váhových dílů kysličníku hlinitého a 1 váhového dílu kysličníku kobaltnatého,
přičemž se toto barvítko přidá ke kmenu společně s molybdenanem amonným
v celkovém množství ,5%.
- Severografia, n. p, závod 03