1. Rozděleníslovanskýchjazyků z jazykovědnéhopohledu
Kurz práce s informacemi
Zimnísemestr 2012, Tereza Krpatová
Závěrečnýúkol
Argumentace:
Téma „Rozdělení slovanských jazyků z jazykovědného pohledu „ jsem si vybrala,
jelikož mě přijde velice zajímavé, zkoumat historii našeho rodného jazyka a získávat
tak informace odkud náš jazyk pochází, jak se postupem času vyvíjel a k jakým
změnám a regionálním tradicím během uplynulých let docházelo. Na univerzitě ve
Vídni jsem měla možnost navštěvovat přednášku Mag. Beata Trawinski, využiji tedy
při psaní mého článku mimo jiné i materiály, které nám Mag. Beata Trawinski
poskytla.
Anotace:
Následující odborný text na téma „Rozdělení slovanských jazyků z jazykovědného
pohledu „ se zaobírá otázkami jako je genetická vlastnost jazyka a jeho rozdělení
všeobecně, a poté i rozdělením jazyků slovanských a jejich existenční formy. V textu
je i přehledný graf s rozlišením slovanských jazyků podle počtu daným jazykem
mluvících obyvatel. Na začátku textu je malý lingvistický přehled o vývoji a zkoumání
jazyka.
Klíčová slova:
Slovanský jazyk, genetická vlastnost (genetická klasifikace jazyků), rozdělení
(základní rozdělení slovanských jazyků), existenční forma (variace řeči)

2. V německé literatuře se pojem „slovanský“ objevuje ve dvou písemných projevech:
„slawisch“ a „slavisch“. Podle Slovníku „Duden“ je však správná varianta „slawisch“.
V běžně psaném textu se však používají obě varianty, ať už se jedná o texty
historické nebo např. regionální. Varianta „slavisch“ je velice často používána ve
vědě.
Např.: SlavischesSeminar der UniversitätTübungen
WienerSlavistischesJahrbuch
Termín slovanské jazyky zahrnuje všechny jazyky, které mají jako společnou původní
řeč „Staroslověnštinu“. Staroslovenština je jazykem vytvořeným pro literární tvorbu
v 9.stol. na základě slovanského nářečí z okolí města Soluně. Jazyk byl vytvořen
Cyrilem a Metodějem.
Tento pojem jetaké propojen s geneticko- historickými aspekty. S genetickými a
historickými aspekty jazyka a systematickým jazykovým srovnáním, s cílem stanovit
původ a genetické příbuzenské vztahy, se zabývá vědní obor „jazykověda“.
Jazykověda vznikla na začátku 19. století jako vědní disciplína.
Angličan Sir William Jones:
Věnoval se klasickým jazykům, arabštině, perštině a sanskrtu. Objevil, že indický
jazyk sanskrt je spřízněn s latinou a řečtinou. Věnoval se překládání indické
literatury a položil také základy studia íránských jazyků v Evropě. Jeho bádáním
zjistil, že jazyky mají společnou výchozí řeč „prařeč“.
1
Číslovky od 1 do 10
1
http://zompist.com/scripts.html, 17.12.2012

3. Metoda srovnávání jazyků byla později využita i německým jazykovědcem a
výzkumníkem sanskrtitu Franzem Boppem. Franz Bopp je v jazykovědě uznávaným
zakladatelem historicko- srovnávací- indogermánské jazykovědy.
Genetické vlastnosti jazyků
Genetická klasifikace jazyků používá následovné rozdělení:
Sprachfamilie, jazyková rodina
Sprachzweig, jazyková větev
Sprachgruppe, jazyková skupina
Např.: Indoevropská rodina, slovanská větev, západoslovanská skupina
Další větve v indoevropské rodině:
Germánská (Jazyky: německý, švédský, nizozemský, norský, anglický,
islandský)
Románská-společný jazyk- latina (Francouzština, Rumunština, Katalánština)
Albánština, Řečtina, Arménštinatvoří samostatnou jednotku na úrovni větve
Jazyky, které nejsou s ostatními geneticky příbuzné, nazýváme „izolované jazyky“.
Ve světě je jich kolem 120, jedná se například o: Japonštinu, Korejštinu a Baskitštinu
(jediný izolovaný jazyk v Evropě).
2
Mezi největší jazykovou rodinu na světě patří indogermánská/ indoevropská rodina.
Řeči této rodiny mluví celosvětově 2,720 miliónu lidí.
Jazyková odvětví Indoevropštiny: Albánština, Anatolické jazyky (+), Arménština,
Baltské jazyky, Germánské jazyky, Řečtina, Illyrština (+), Indoiránské jazyky, Italské
jazyky, Keltské jazyky, Prygiština (+), Slovanské jazyky, Trakiština (+), Tocharština
(+), Venetština (+)
(+) označuje jazyky již „vymřelé“
2
http://www.ethnologue.com/ethno_docs/distribution.asp?by=family17.12.2012

4. Základní rozdělení slovanských jazyků:
Slovanské jazyky
Západoslovanské Jihoslovanské
Východoslovanské
Polština, Čeština, Slovenština, Slovinština, Chorvatština, Srbština,
Ruština, Běloruština, Ukrajinština
Dolno- a Horno- Lužickosrbština Makedonština, Bulharština
Slovanské jazykové skupiny se dělí na tři podskupiny:
1. Východoslovanské
2. Západoslovanské
3. Jihoslovanské
Mezi východoslovanské jazyky řadíme Ruštinu, Ukrajinštinu, Běloruštinu, Rusinštinu
a Západopolesštinu.
Západoslovanská jazyková skupina se rozděluje na další tři podskupiny:
LECHITSKÁ PODSKUPINA (Polština, Polabština, Pomoranština, Kaskubština
…)
SORBSKÁ PODSKUPINA ( Dolno- a Horno- Sorbština)
ČESKO- SLOVENSKÁ SKUPINA (Čeština, Slovenština)
Jihoslovanská skupina se dělí na dvě podskupiny:
JIHOZÁPADNÍ SLOVANŠTINA (Bosština, Burgundsko- Chorvatština,
Chorvatština, Srbština, Slovinština, Resinština …)
JIHOVÝCHODNÍ (Starobulharština, Staroslovanština, Bulharština,
Makedonština)

5. Rozdělení slovanských jazyků podle počtu aktivně mluvících:
http://infogr.am/Rozdeleni-slovanskych-jazyku-podle-poctu-obyvatel-jazykem-
mluvicich vytvořeno dne: 18.12.2012
Jedná se o tzv. kvantitativní rozdělení jazyka. Dále by se skupiny daly ještě rozdělit
mezi počet osob, které mají jazyk jako svůj rodný, a kteří ho aktivně používají, ale je
pro ně jazykem cizím.
Podle aktuálního používání jazyka můžeme slovanské jazyky rozdělit na „živé“ (v
minulosti používané min. jedním člověkem, který měl jazyk jako svůj rodný) a „mrtvé,
vymřelé“ (nejsou v běžném životě používány a nejsou vedeny jako rodný jazyk,
používají se jen v liturgii nebo např. ve vědě.

6. "živé jazyky" "mrtvé jazyky"
Ruština
Ukrajinština
Běloruština
Kaskubština
Dolnosorbština
Slovinčtina +
Hornosorbština
Polabština +
Rusinština
Pomoranština +
Západopolesština
Staroslověnština +
Polština
Slovenština
Čeština
Bulharština
Makedonština
Bosština
Burgundskochorvatština
Chorvatština ...
Podle komunikativních aspektů ve státních strukturách rozlišujeme jazyky na
„spisovné“ a „nespisovné“. Pod pojmem „spisovný jazyk“, „literární jazyk“ (v němčině
rozlišují dokonce 4 různé pojmenování pojmu spisovný jazyk: Hochsprache,
Standartsprache, Schriftsprache a Literatursprache) se rozumí takový typ jazyka,
který splňuje následující kritéria:
Polyvalence (užití ve všech životních situacích)
Kodifikovanost (existence jedné normy pro všechny jazykové úrovně)
Stylistická rozdílnost
Jazyky, které sice existují v psané formě, ale neplatí však jako rodný jazyk určitého
státu nazýváme „Mikrojazyk“. Mezi mikrojazyky slovanské patří např.: Severní
Slovinština, Polabština (nazývána také jako: Drevanština).

7. Existenční formy slovanského spisovného jazyka
Pod pojmem existenční formy jsou myšleny variace řeči:
Spisovný jazyk
Dialekt = nespisovný jazykový útvar, používá se především mluvčími z určité
geografické oblasti
Sociolekt = forma nespisovných jazykových prostředků, užívaných v určité
sociální skupině či společenství, synonyma jsou např. argot, slang nebo
žargon
Idiolekt= jedná se o styl jazykového projevu typického pro určitého jedince

8. Beata Trawinski, Einführung in dieSprachwissenschaft,
VorlesungWintersemestr 2010, UniversitätWien
= Skripta k přednášce o slovanské jazykovědě, zpracované Mag. Beatou Trawinski
jsem si zvolila pro jejich obsáhlost. Jsou psána německy, takže jsem si spoustu
pojmů musela dohledat v česky psaní literatuře, ale přesto mi struktura skript velice
vyhovovala při psaní mé práce.
ČERNÝ, Jiří. Dějiny lingvistiky: Dějiny lingvistiky. 1. vyd. Olomouc: Votobia,
1996, 517 s. ISBN 80-858-8596-4
= Knihu „Dějiny lingvistiky“ jsem si vybrala pro její obsáhlost a přehledné zpracování.
Jiří Černý je známý lingvista a kniha nám byla doporučena i Mgr. Vlastimilem
Bromem Ph.D., na přednášce „Einführung in diegermanistischeSprachwissenschaft“.
PELZ, Heidrun, Linguistik: eineEinführung. 9. Aufl., neubearb. underheblicherw.
Hamburg: Hoffmann und Campe, 2005, 352 s. ISBN 978-345-5103-311
http://www.phil.muni.cz/linguistica/art/novbla/nob-001.pdf, 17.12.2012
Novotná, Blažek, LinguisticaONLINE, September, 1st 2005, ISSN 1801-5336
http://www.phil.uni-passau.de/fileadmin/group_upload/15/Skript-Heinz.pdf
Christof Heinz, univerzitní profesor UNIPassau, GrundkursSprachwissenschaft,
18.12.2012
http://www.ethnologue.com/ethno_docs/distribution.asp?by=family,
17.12.2012
M. Paul Lewis, Editor SIL International Publications, 7500 West Camp WisdomRoad,
Dallas, Texas 75236-5629 USA,
= kvalitně a odborně zpracovaná webová stránka, odkaz na autora (editora),
dokonce i s tel. Číslem, adresou a elektronickým kontaktem, stránka vznikla jako
doplňující informační portál k encyklopediím Ethnologue
http://zompist.com/scripts.html, 17.12.2012
Mark Rosenfelder, odborný elektronický časopis

9. Všechny internetové stránky, s kterými jsem při psaní odborného textu pracovala,
jsou stránky písemně doporučované lektory v již navštívených jazykovědných
seminářích a přednáškách.